Hotovost, platební karta nebo stravenka? Jak obchodníci hodnotí možnosti placení

Názor
Rozhodování, zda nákup v obchodě uhradit hotově, kartou nebo pomocí stravenky. Pro spotřebitele v tom často není rozdíl, samotný obchodník to však může vidět výrazně jinak. Způsoby placení se liší hned v několika ohledech, ať už z hlediska dodatečných poplatků, administrativy či doby, kdy obchodník finančním obnosem reálně disponuje.
Pokud si zákazník za stravenky nakoupí začátkem měsíce, prodejna po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží hotovost až po zhruba šesti týdnech. Ilustrační foto: Sodexo

Zatímco v případě hotovosti nejsou obchodníci zatížení žádnými dodatečnými poplatky, u plateb kartou a stravenkami část obnosu musí odevzdávat třetím stranám. V případě debetních karet v současnosti jde o zhruba jedno procento celkové částky.

Přispěla tomu zejména evropská regulace mezibankovních poplatků, která vstoupila v platnost koncem roku 2015. Před zavedením byly poplatky násobně vyšší. Ve výsledku tak velká část zejména malých prodejen karty vůbec nepřijímala, protože pro ně byly ekonomicky nevýhodné.

V případě plateb kartou se tak výše provizí postupně omezila, u stravenek však zatím žádné takové pravidlo neplatí. Podle jsou provize u zahraničních stravenkových společností obrovské, pohybují se mezi pěti až šesti procenty, což je srovnatelné, jako by si banka dala za půjčku úrok 60 procent.

PSALI JSME:
Kolik korun díky koronaviru neodteče přes hranice?

Absurdní situace nastává ve chvíli, kdy se člověk u pokladny rozhoduje, zda použít klasickou debetní kartu od banky nebo elektronickou stravenku. Na první pohled nevidí rozdíl, zda vezme jednu či druhou kartu, pro obchodníka to však znamená, že v jednom z případů musí odvést až o dva tisíce procent vyšší poplatek, který míří do zahraničí. Pozitivně lze v tomto směru hodnotit pouze české stravenkové společnosti, u nichž jsou provize rozumně.

Rozdíly lze hledat i u doby, za jakou konkrétní obchodník disponuje finančním obnosem za nákup. U hotovosti s ní operuje okamžitě, v případě karet má finanční obnos k dispozici zpravidla druhý den. Mezi oběma variantami je tak minimální rozdíl.

Výrazně odlišná situace však podle něj nastává u papírových stravenek. V tomto případě lze hovořit o zadržování hotovosti u zahraničních stravenkových firem. Ty ji totiž odesílají do čtrnácti dnů od převzetí stravenek. Problém je však v tom, že zejména početné sítě prodejen odevzdávají papírové stravenky kvůli logistické náročnosti až po svozu na centrálu, tedy jednou za měsíc. V praxi to znamená, že pokud si zákazník za stravenky nakoupí začátkem měsíce, prodejna po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží hotovost až po zhruba šesti týdnech.

PSALI JSME:
Jsou stravenky lichva?

Z hlediska administrativy nejjednodušeji vychází platba kartou, u které vše probíhá elektronicky pouhým převodem částky na účet. Obchodník tak prakticky nemusí řešit jakékoliv přepočítávání. Tomu se sice nevyhne u plateb v hotovosti, ale jde o standardní věc, která je s profesí obchodníka spojena odnepaměti.

Právě počítání hotovosti však komplikují stravenky. Pokud by fungovalo nastavení jako v jiných západních zemích, kde tento systém neexistuje, jednoduše by se na konci každého dne pouze oddělily nákupy kartou a ze zbylých by se vycházelo při počítání hotovosti. Při existenci stravenek však obchodník musí často řešit, že zákazník na část uplatnil poukázky a zbytek doplatil v hotovosti. Ve finále tak místo jedné standardní měny musí počítat dvě.

Kromě této komplikace se se stravenkami pojí i další administrativní úkony. V případě početné sítě prodejen je to zejména jejich přepočítávání na centrále a jejich následné odevzdání emitující firmě. Nejen kvůli komplikovanější administrativě podporujeme plánované zavedení takzvaného stravenkového paušálu. V ideálním případě by to mělo znamenat vyšší podíl plateb hotovostí a kartou.

Autor je předseda Družstva CBA
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Čeští obchodníci jednoznačně podporují stravenkový paušál

Zavřít reklamu ×
  1. A nutí někdo obchodníky stravenky přijímat?A pokud si pamatuji ve stravenkách viděli další peníze, které by většina lidí v restauraci či obchodě neutratila .Je to forma omezeně použitelných peněz a na případné zrušení opět někdo doplatí.

Napsat komentář: Jiří Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.