Hrozba sankcí a rostoucí inflace zastavily ruskou centrální banku

Analýza
Ruská centrální banka ponechala na svém pátečním zasedání základní sazbu na úrovni 4,25 procenta. Zároveň banka konstatovala nečekaně silné oživení domácí poptávky a naopak horší vývoj inflace. Nová prognóza nadále počítá s poklesem inflace z aktuálních 5,2 procenta, avšak ta by se již v ročním a delším časovém horizontu neměla výrazněji odchylovat od čtyřprocentního cíle. Z těchto důvodu centrální banka přestala indikovat možnost snížení úrokových sazeb v blízké budoucnosti.
Nová prognóza ruské centrální banky nadále počítá s poklesem inflace. Ilustrační foto: Pixabay.com

Za vyšší než očekávanou inflací vidíme řadu faktorů. Tím prvním je poměrně dobrá ekonomická situace. V loňském roce poklesl ruský hrubý domácí produkt (HDP) o 3,1 procenta, za který vděčí Rusko v prvé řadě relativně malému podílu středních a malých podniků a sektoru služeb na ekonomice.

Zároveň Rusko v průběhu druhé vlny nepřistoupilo k zpřísnění restrikcí v míře obvyklé ve vyspělých zemích. To mu umožnilo vyhnout se poklesu ekonomické aktivity v podzimních měsících.

Aktuální ústup pandemie nahrává relativně brzkému oživení ekonomiky, které by dle prognózy centrální banky mělo vyústit v růst o 3,5 procenta. Rusko za svůj přístup k pandemii zaplatilo vysokou cenu. Počet oficiálně vykazovaných úmrtí na covid-19 byl nedávno navýšen trojnásobně na 164 tisíc a i to se zdá být výrazně podhodnocené, neboť celkový počet úmrtí meziročně vzrostl o 324 tisíc.

PSALI JSME:
Ruská ekonomika bude obětí vývoje na komoditních trzích

Kromě uvolnění restrikcí by ekonomiku měly podpořit i ceny ropy, které vzrostly na roční maxima, a postupné uvolňování limitů těžby ze strany OPEC+. To znamená více peněz pro ruský těžební sektor a státní rozpočet. Vláda část dodatečných příjmů patrně využije na balíček sociálních opatření v objemu cca 0,5 procenta HDP.

To oslabí restriktivní efekt plánované fiskální konsolidace, ale i tak by letos měl deficit federálního rozpočtu poklesnout z 3,8 procenta na dvě procenta HDP, nevídaná čísla v mezinárodním kontextu. Motivace vlády je primárně politická. Popularita Putina a vládní strany Jednotné Rusko upadá a na podzim se budou konat důležité volby do Dumy.

Druhým faktorem jsou nákladové faktory, jako je dopad restrikcí na dostupnost pracovních sil, dodatečné náklady spojené s pandemií a růst cen potravin. V neposlední řadě je nutné zmínit kurs rublu, který v posledních měsících stagnuje navzdory prudkému růstu cen ropy.

PSALI JSME:
Kartel OPEC i Rusko budou dál omezovat těžbu ropy

Částečně je to výsledkem snahy vlády snížit citlivost rozpočtu na fluktuace cen ropy a kursu rublu. V lednu tak byly po téměř roční pauze znovu zahájeny nákupy tvrdé měny z vyšších než očekávaných „ropných“ příjmů rozpočtu.

Dalším faktorem je bezpochyby nepříznivá geopolitická situace. Nástupem Joea Bidena do úřadu amerického prezident ztratila Rusko „spojence“ v osobě Donalda Trumpa, který v průběhu svého mandátu tlumil tlak na přísnější postup vůči Rusku ze strany Kongresu i vlastní administrativy. Nyní lze očekávat jednotný postup amerických autorit a zpřísnění sankcí je jen otázkou času.

Jako první je na řadě americká reakce na otravu a uvěznění Navalného. V americkém Senátu již byl předložen návrh cílených sankcí na představitele Ruska zapletené do Navalného případu. To přineslo trochu paradoxně úlevu pro investory, neboť návrh neobsahuje sektorové sankce vůči ruským státním bankám, vládě či energetickému sektoru.

PSALI JSME:
Největší arbitráž dějin: Rusko má v případu „Jukos“ zaplatit 1150 miliard korun, tři procenta svého HDP

Nadále však přetrvává riziko dodatečných sankcí v souvislosti s vyšetřováním ruské stopy v masivním útoku hackerů na americké vládní instituce a infrastrukturu internetu, který byl odhalen v závěru loňského roku. Riziko sankcí nadále zůstane „koulí u nohy“, která bude brzdit výkonnost ruských akcií, dluhopisů a měny navzdory tomu, že Rusko se na přísnější sankce připravilo a je schopné se s nimi dobře vyrovnat.

Aktuální situace v Rusku má pro investory několik závěrů. Fundament ruské ekonomiky, vlády a klíčových firem zůstává vynikající a převyšuje ve většině aspektů většinu srovnatelných zemí. Ruské akcie, dluhopisy a měna díky tomu nabízí atraktivní ocenění. Nicméně k úplnému „uzavření“ odstupu od férového ocenění implikovaného fundamenty v brzké době patrně nedojde, neboť riziko přísnějších západních sankcí hned tak nezmizí.

To snižuje zájem o investice do Ruska zejména ze strany institucionálních a amerických investorů, kteří by mohli čelit zásadním technickým problémům v případě uvalení sankcí na ruský státní dluh, banky či v případě omezení přístupu Ruska k mezinárodnímu finančnímu systému. Nicméně pro drobné české a neregulované investory považujeme tato rizika za akceptovatelná a dobře reflektovaná zvýšenou „geopolitickou“ prémií.

Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Životní úroveň Rusů strmě klesá

Zavřít reklamu ×
  1. hodně hodně slov a výsledek ………. musíme pochopit že kolo otáčení světa se již neroztáčí u nás v anglosské kultuře která padá a padá ve vývrtce a nikdo neví zdali se jí povede vybrat viz letošní týdenní mrazy a evropa je energeticky na kolenou a to je teprve začátek

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi chtějí silného lídra, který nás osvobodí od mocných a bohatých

Průzkum
Většina tuzemské veřejnosti příliš nevěří tomu, že by politici či elity hájili zájmy obyčejných lidí. Spíše mají pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají. A v čele státu si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) agentura Ipsos.