Letos v březnu se jedné pražské směnárně podařilo přispět ve spolupráci s Policií České republiky k dopadení dvou mužů, kteří se pokoušeli o proplacení velkého množství padělaných cestovních šeků původem zřejmě s Itálie. Celková škoda by v případě proplacení překročila částku sedmi milionů korun.
Obvinění přišli nejprve s jedním šekem v hodnotě 500 amerických dolarů, tedy zhruba 10 tisíc korun. Na další schůzku už donesli dalších více než sedm set šeků. Zaměstnancům se ale ochranné prvky nezdály, transakci tak vyhodnotili jako rizikovou a vše předali detektivům z Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Byznys s valutami
Nejen v Praze se to směnárnami hemží, pořád totiž jde o výdělečný byznys. Na trh vstupují jak české, tak i zahraniční subjekty. A konkurence je našlapaná. Koruny můžete vyměnit nejen v bance, ale třeba i na pumpách či v obchodech. Vyznat se v spletité síti směnáren dá ale často pořádně zabrat. Stěžejní by pro nás neměl být jen výsledný kurz na světelné tabuli, ale i poplatek, jež si firmy za nákup cizí měny účtují. Často tak bohužel zaplatíte za svou nevědomost nebo nevšímavost.
Zprvu výhodný kurz bývá „korigován“ poplatkem, který je často vyjádřen jako určité procento ze směnitelné částky. Na pozdější reklamaci nikdo nebere zřetel, navíc vám při vydání valut nechají podepsat stvrzenku. A šmitec! Do hry ale vstupují i padělky valut. Umí je směnárny rozpoznat, a jak často se s nimi setkávají?
PSALI JSME: Padělky světových měn? Online i za desetinu jejich nominální hodnoty
Rozhodující slovo má centrální banka
Kontrola pravosti probíhá ve více fázích, samozřejmě vždy při přebírání bankovek od klientů, poté vždy při otevírání či předávání každé pokladny. Za kontrolu pravosti je zodpovědný každý jednotlivý směnárník v rámci své hmotné odpovědnosti za případně nakoupené padělky. Specialistou je každý směnárník, k výkonu práce je zákonná povinnost absolvovat odborný kurz České národní banky (ČNB), složit zkoušku a obdržet certifikát, bez kterého nemůže práci pokladníka vykonávat.
„Jedinou institucí v ČR, oprávněnou prohlásit bankovku za padělek, je Česká národní banka. Ostatní zpracovatelé hotovosti mají vždy jen podezření,“ vysvětluje význam centrální banky při odhalování padělku Václav Truneček, operation manager ze směnárenské sítě Interchange.
„V síti našich provozoven zadržujeme desítky padělků ročně. Vzhledem k milionům přijatých kusů se jedná o zlomky promile. Počet zadržených padělků je v posledních letech víceméně obdobný, nedochází k razantnímu růstu, či poklesu. Padělky předložené v našich směnárenských provozovnách jsou většinou eura či americké dolary,” dodává.
Směnárny dnes pro kontrolu valut používají počítačky bankovek s detektorem pravosti bankovek, UV a IR lampy, případně samostatné detektory pravosti bankovek, zároveň musí mít na každé provozovně kartotéku platidel měn, s nimiž obchodují. Technické nástroje jsou stále jen pouhou pomůckou, i dnes jsou totiž stále nenahraditelným nástrojem hmat a zrak odborně proškoleného směnárníka.
Prověř si sám?
Pro nás laiky ale zaručený recept na odhalení padělků neexistuje, pokud tedy samozřejmě nejde o podvrh vyrobený na domácí kopírce. Bankovka je totiž vždy chráněna souborem ochranných prvků a pro kvalitní kontrolu pravosti je třeba zkontrolovat rovnou několik z nich. Dobrý padělek laik, na rozdíl od proškoleného směnárníka, nerozpozná. Pro znalého člověka jsou podle Trunečka praktiky obchodních řetězců a supermarketů, jako například „čmárnutí fixou“ po bankovce velké nominální hodnoty, často úsměvné.
„V případě zjištění podezření na padělek je nejprve kontaktována Policie ČR, která jej následně předá ČNB. Domnívám se, že riziko padělků je mnohem větší u běžných obchodů, kde je akceptována platba v eurech či jiné měně než ve směnárnách, neboť jejich zaměstnanci nemají s padělky takové zkušenosti,“ řekl pro server FAEI.cz Václav Vlasák, jednatel české filiálky směnárenské sítě International Currency Exchange, která je členem Asociace směnáren ČR.