Více lidí ale chce hypotéku splácet delší dobu, byť nejoblíbenější stále zůstává pětiletá fixace. Ukázal to rozsáhlý průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a agentury Ipsos. Zájem nemalé skupiny obyvatel o vlastní bydlení potvrdil i jiný průzkum, který si nechala připravit ČSOB Stavební spořitelna.
Šetření ČBA, které bylo zveřejněno na webu asociace, ukázalo, že význam hypotéky rok od roku stoupá. Pro pořízení bydlení by ji využilo 60 procent lidí, což je o sedm procentních bodů více než loni. Stojí za tím vyšší ceny nemovitostí, kvůli nimž roste potřeba financovat bydlení půjčkou. Vlastní úspory by lidé použili hlavně na rekonstrukce a vybavení domácností, podobně jako v loňském roce.
Téměř pětina dotazovaných přitom už hypotéku má a úspěšně ji splácí, což potvrzují i poslední čísla České národní banky o platební morálce. Podíl problematických hypoték totiž dál klesá na dlouholetá minima.
Podle únorových statistik je problematických úvěrů 0,71 procent, tedy nejméně za 20 let. Zároveň platí, že jde o jedno z nejnižších čísel v Evropě. Splacenou hypotéku mají nejčastěji lidé starší 66 let, a to celkově 13 procent.
Mimořádný rok 2021
V loňském roce poskytly banky a stavební spořitelny téměř 178 tisíc hypoték. O polovinu víc než v roce 2020. Celkově tak půjčily 541 miliard korun včetně refinancování a refixací – to je necelá desetina ročního českého hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2020 šlo přitom „pouze“ o 312,5 miliard.
Obdobně silný meziroční růst byl pak vidět i v případě skutečně nových hypoték (bez refinancování a refixací, pozn. aut.), a to v historicky rekordním objemu 379 miliard. Oproti roku 2020, kde to bylo 224 miliard, jde o nárůst o 70 procent.
„I když objemy poskytnutých hypoték letos meziročně klesají dvoucifernými tempy, a letošní rok se tak určitě nevyrovná roku 2021, přesto je letošní objem poskytnutých nových hypoték za první čtvrtletí stále poměrně silný, jelikož pokles je koncentrován zejména v refinancovaných úvěrech. Objem skutečně nových hypoték byl za první čtvrtletí 2022 meziročně nižší jen o 8,6 procent, “ řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
K vlastnímu bydlení
S rostoucími úroky se Češi o tom, od koho si hypotéku vezmou, častěji rozhodují podle toho, jaký nabízí úrok nebo měsíční splátku úvěru. Důležité je to téměř pro polovinu z nich, zatímco loni to byla jen necelá třetina.
Naopak doporučení finančních poradců je pro ně méně důležité. Na významu nabývá dopravní dostupnost a typ nemovitosti. O něco více než loni lidi zajímá i blízkost k ostatním členům rodiny nebo dojezdový čas do práce.
„Česká populace vnímá změny na trhu spojené s růstem cen nemovitostí, a tudíž více než kdy jindy je citlivější na cenové nastavení hypoték, často na úkor doporučení od finančního poradce. To se týká jak klíčového parametru v podobě výše úrokové sazby, tak samotné měsíční splátky, která je pro mnohé občany zásadní v kontextu dlouhodobé stability rozpočtu domácnosti,“ konstatoval Michal Straka, specialista na finanční trh agentury Ipsos.
Hypotéku si lidé nejčastěji pořizují k financování vlastního bydlení. Pro pořízení vlastního domu nebo bytu by ji využily dvě třetiny z dotázaných. S velkým odstupem pak následují rekonstrukce domácnosti, koupě nemovitosti k pronájmu, popřípadě pořízení bydlení pro děti nebo rodiče. V porovnání s minulým rokem přitom při výběru méně záleží na kvalitě životního prostředí.
Půjčujeme si více
Podle ČBA Hypomonitoru si Češi loni průměrně půjčovali 3,3 milionu korun, zatímco v roce 2020 to bylo 2,8 milionu. Platí přitom, že čím mladší žadatel, tím více peněz si plánuje půjčit. Nejvíc, a to pět až šest milionů korun, by si chtěli půjčit lidé do 26 let (7 %). Kategorie do tří milionů korun se nejčastěji týká osob mezi 27 a 35 lety (27 %). Půjčku do jednoho milionu pak zvažují hlavně lidé nad 54 let.
Současně roste zájem o hypotéky s delší splatností, nejčastější však stále zůstává pětiletá fixace. Necelá pětina Čechů má hypotéku na 15 let. Podobnou délku plánuje i třetina těch, co o hypotéce uvažují.
Ve skutečnosti je ale nejvíc hypoték nad 25 let, a to jak skutečných, tak plánovaných. To je o čtyři procentní body víc než loni, u plánovaných dokonce o šest. Hypotéku dlouhou 20 až 24 let volí nejčastěji lidé mezi 45 a 53 lety. Delší dobu, 25 až 30 let, preferují lidé mezi 27 a 44 roky.
„Pro průměrnou výši hypotéky 3,4 milionu korun činí rozdíl v měsíční splátce při splatnosti dvacet či třicet let zhruba čtyři tisíce korun, je tak logické, že s rychlým růstem úrokových sazeb se zvyšuje zájem domácností o prodlužování délky splatnosti hypotéky. Ta by však podle doporučení centrální banky neměla přesahovat délku ekonomické aktivity žadatele o hypotéku, tedy obvykle třicet let,“ uvedl Jakub Seidler z České bankovní asociace.
Více než pětina příjmu
Nejčastější fixace úrokové sazby je pět let. Tu volí téměř polovina těch, kteří si hypotéku již pořídili, nebo o tom uvažují. Následuje fixace tříletá a desetiletá. V prvním případě jde o 14, ve druhém o 13 procent dotázaných. Třetina domácností přitom na splátky hypotéky dává více než pětinu svého čistého příjmu. A s takovým podílem počítají rovněž ti, kteří půjčku na bydlení teprve plánují.
Největší riziko vidí lidé v tom, že jejich spolužadatel o úvěr – například životní partner – umře nebo vážně onemocní. Bezmála polovina Čechů se zároveň obává rostoucích výdajů. Naopak nejméně dotázaných vidí budoucí problémy v rozchodu nebo rozvodu s partnerem.
Dvě třetiny nájemníků
Podle výsledků jiného průzkumu, který si nechala vypracovat ČSOB Stavební spořitelna, se dvě třetiny nájemníků plánují přestěhovat do vlastního bydlení. A sní o něm devět z deseti mladých Čechů.
V nájemním bydlení přitom podle výsledků průzkumu, o němž ČSOB Stavební spořitelna informovala v tiskové zprávě, bydlí v nájemním bydlení. Jen 13 procent z nich si však může zařídit a zrekonstruovat obývaný byt podle svých představ. Polovina nájemníků smí v pronajatém bytě provádět pouze malé změny.
Ve vlastním bydlení žijí nejčastěji lidé v Jihomoravském, Pardubickém a Karlovarském kraji. Naopak v hlavním městě, kde tradičně výdaje na bydlení dosahují vyšších částek, bydlí ve vlastním jen 43 procent obyvatel.
Mladí chtějí do vlastního
Nejpočetnější skupinu těch, kteří nyní žijí v pronájmu, tvoří hlavně lidé mezi 27 a 35 lety a ti, kdo sídlí ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel. Více než 90 procent mladých do 26 let se plánují v budoucnu přestěhovat do vlastního.
„Situaci na trhu s bydlením nepříznivě ovlivňují především rostoucí ceny nemovitostí a zvyšující se úrokové sazby,” řekl Vlastimil Nigrin, člen představenstva ČSOB Stavební spořitelny, podle něhož tak žadatelé potřebují více vlastních peněz, aby získali hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření.
Právě stavební spoření je dlouhodobě jeden z nejoblíbenějších produktů pro financování bydlení – ať už jde o výstavbu, rekonstrukci, nebo investici do vybavení. „Široké možnosti využití našetřených peněz a bezpečné zhodnocení z něj činí spolehlivou variantu, jak naložit s úsporami, ať už bydlíte v nájmu nebo ve vlastním,“ konstatoval Nigrin.
Exekutor se bude smát……..
Jak se to říkalo za první republiky. Nejdřív sedláci, pak domkaři a nakonec žebráci.