Od těchto sazeb přitom komerční banky odvozují výši úroků poskytovaných klientům, čtvrteční další navýšení se tak projeví na zdražení hypoték, spotřebitelských půjček i firemních úvěrů. Už tak špatná dostupnost vlastního bydlení se ještě zhorší, kritickou situaci budou řešit i firmy závislé na bankovním financování.
Hypotéky extrémně zdražují, podle nejnověji zveřejněného Fincentrum Hypoindex vzrostla průměrná hypoteční sazba na 5,33 procenta. Od loňského června, kdy ČNB začala zvyšovat základní úrokové sazby, zdražily hypotéky o více než 2,8 procentního bodu.
Měsíční splátka průměrné tříapůlmilionové hypotéky tak za toto období zdražila o 5 500 korun. V kombinaci se staronovými přísnějšími pravidly pro posuzování žadatelů o hypotéku platných od letošního dubna to znamená jediné: Hypotéky se staly nedostupné i pro střední třídu.
Velký problém budou mít i firmy, které na financování svého podnikání využívají bankovní úvěry. I jim splátky výrazně vzrostou a je otázkou, zda tyto vyšší náklady dokáží plně promítnout do cen svých výrobků či služeb. Jisté je to, že dražší úvěry povedou k dalšímu tlaku na růst cen zboží a služeb a tím i růst inflace.
K tomu se přidávají „domácí problémy“. Největší, více než čtvrtinovou, váhu na výpočet inflace mají výdaje za bydlení. Hlavní položkou v tomto segmentu je nájemné. To nyní s mírným zpožděním reaguje na razantní růst cen bytů a výrazně zdražuje. Jen v Praze vzrostly nájmy od začátku války na Ukrajině o 15 procent a budou dále růst.
Ke zvyšování inflace tak významně přispívá nedostatečná bytová výstavba, která je jedním z klíčových faktorů současného zdražování nemovitostí. Pomalý povolovací proces nových staveb a nedostatek pozemků vhodných pro bytovou výstavbu však centrální bankéři nevyřeší.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
