Hypotéky v ČR budou dále zlevňovat. Tak levné jako na Slovensku ale jen tak nebudou

Názor
Hypotéky nezlevní, to spíše zdraží.  V době jarní koronavirové uzavírky ekonomiky se taková prognóza médii linula takřka jednohlasně. Realitní makléři ji pronášeli v obavě z trvalejšího zamrznutí hypotečního trhu. Strachovali se, že lidé začnou vyčkávat na nižší sazby, takže raději přispěchali s tvrzením, že k něčemu takovému rozhodně nedojde. Někteří ekonomové pak – už podloženěji – argumentovali, že hypotéky nezlevní, neboť banky budou přičítat vyšší rizikovou marži.
Hypotéky v ČR budou dále zlevňovat. Tak levné jako na Slovensku ale jen tak nebudou. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Tak se však nijak viditelně neděje. Ostatně banky nemají k takovému přičítání zatím moc důvod. Vždyť podíl problémových (tedy např. nesplácených) hypoték klesl v květnu na 0,88 procenta, nejníže v historii dané časové řady, kterou ČNB zveřejňuje za období od roku 2002.

Rekordně nízký podíl problémových hypoték bankám umožňuje jít s úroky hypoték dolů. Od začátku června se tak děje opravdu plošně. Zlevňují velké i malé banky. Průměrná sazba hypoték – ukazatel Fincentrum Hypoindex – v červnu klesla na 2,21 procenta, nejníže od roku 2017.

Současná situace tedy na první pohled otevírá poměrně široký prostor pro další pokles hypotečních sazeb. Tržní úrokové míry, které jsou pro banky směrodatné při nastavení úroků hypoték, se totiž drží velmi nízko. Například desetiletý úrokový swap je na úrovni roku 2016, kdy průměrná sazba hypoték byla citelně pod dvěma procenty.

PSALI JSME:
Budou hypotéky i nadále zlevňovat? Odborníci se neshodnou

Banky při poskytování hypoték sledují ovšem i další sazby, třeba ty na tuzemských dluhopisech. Půjčovat na bydlení je sice fajn a při nižším než jednoprocentním podílu problémových hypoték i bezpečné, avšak půjčování státu je ještě bezpečnější. Pokud tedy budou tuzemské vládní dluhopisy vykazovat relativně slušný výnos, nelze čekat výrazné zlevňování hypoték.

V tomto smyslu lidem dychtícím po vlastním bydlení na úvěr trochu „zatopila“ ministryně financí Alena Schillerová. Začátkem června poprvé připustila, že by se letošní schodek mohl přiblížit 500 miliardám korun. To znamená, že stát musí vydat více dluhopisů a že přece jenom poněkud narůstá riziko, že se mu veřejné finance jednou vymknou kontrole.

Výsledkem byl vzestup výnosu desetiletého dluhopisu ze svého více než tříletého minima 0,75 procenta až takřka na jedno procento.  Od té doby sice zase o něco klesl, avšak stále zůstává znatelně výš než v roce 2016, kde zejména v tehdejším třetím čtvrtletí spadl hluboko pod úroveň 0,5 %.

PSALI JSME:
Úrokové sazby hypoték padají ke dnu

Půlbilionový schodek vylekal – a dosud stále leká – investory do českého dluhu natolik, že právě začátkem června v důsledku ustal prudký „jarní“ pokles dluhopisového výnosu. Zastavení poklesu dlouhodobých dluhopisových úroků prostor k další redukci hypotečních sazeb přivírá.

Z hlediska vývoje na dluhopisovém trhu – na rozdíl od trhu swapového – tak zatím nejsou splněny podmínky pro to, aby průměrná sazba hypoték spadla pod úroveň dvou procent, případně pod své rekordní minimum 1,77 procenta z listopadu 2016.

Navíc se zmíněný rekordně nízký podíl problémových hypoték do konce roku zvýší, a to až skončí platnost moratoria na splátky úvěrů. Otázka je, zda natolik citelně, aby banky navyšovaly rizikovou marži.

Vyloučit to rozhodně nelze, zejména pokud udeří druhá vlna pandemie. Pokud na ni nedojde, budou ovšem hypotéky letos i v příštím roce pokračovat ve zlevňování. K úrovni dvou procent; v příštím roce případně i pod ni. Historické minimum může být prolomeno před koncem roku 2021.

I pokud na toto prolomení dojde, na průměrnou sazbu hypoték, jakou už nyní mají země EU s vůbec nejnižší sazbou, musíme zapomenout. Tak levné hypotéky jako ve Finsku, Portugalsku, Španělsku, Francii, Německu, ale také na Slovensku (viz graf) v Česku jen tak nebudou.

Nižší sazby hypoték v řadě zemí eurozóny jsou z velké části výsledkem její měnové politiky a nastavení základních úrokových sazeb dokonce až do záporu; tak, aby se zamezilo bankrotu zemí jako Řecko či Itálie, které by vyšší úroky „neutáhly“.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Hypotéky prudce zlevňují

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Plánované deficity – Němci versus Češi

Německá vláda včera schválila tamnímu ministru financí Olafu Scholzovi jeho návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 96,2 miliardy eur, což je zhruba 2,8 % německého hrubého domácího produktu (HDP) v roce …

ČNB zdůraznila vysoká rizika

V souladu s očekáváním ponechala Česká národní banka (ČNB) na včerejším zasedání nastavení měnové politiky beze změny. Poslední vývoj ekonomiky se od srpnové prognózy centrální banky téměř neliší. Oslabení koruny …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Všimli jste si? Peníze leží i v kanceláři

Poradna
Nestarali jste se? Pak jste možná přišli úplně zbytečně o peníze. Řeč je o příspěvcích z fondu kulturních a sociálních potřeb, na které si mohou dosáhnout zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky. V soukromých firmách zase fungují sociální fondy či jiné formy benefitů, které se pohybují v často tisícových částkách.
Rolovat nahoru