Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, zůstala na šesti procentech. Tyto sazby tak jsou stále na nejvyšších hodnotách od roku 1999.
Výše hypoteční sazby je přitom pro realitní trh naprosto klíčová. Jen v Praze se polovina nových bytů dlouhodobě prodává lidem, kteří koupi financují prostřednictvím hypotéky. To se ale za poslední rok změnilo, nové byty nyní kupují v drtivé většině lidé, kteří mají vlastní finance. Investicí do nemovitosti se snaží ochránit své peníze před stále velmi vysokou inflací.
Centrální banka svou úvěrovou politikou poslala ke dnu celý realitní trh, což dokládá například statistika prodeje nových bytů v Praze. Ty byly loni nejhorší za posledních dvacet let.
O moc lepší čísla nepřicházejí z trhu ani letos. Nepatrně vyšší počet prodaných bytů ovlivnil hlavně žádaný a cenově dostupný projekt Výhledy Barrandov II, kde se po měsíci od zahájení prodeje prodalo 90 bytů.
Jde však jen o jednorázový výkyv, k většímu oživení dojde až poté, co hypoteční sazby klesnou minimálně na polovinu ze současných průměrných šesti procent. Do té doby bude muset mnoho domácností sny o vlastním bydlení minimálně odložit.
ČNB by měla tyto rodiny vyslyšet a základní úrokové sazby co nejdříve snížit. Pomůže tím i firmám, kterým také výrazně zdražily úvěry. Návrat k nízkým úrokovým sazbám tak může opět rozhýbat celou českou ekonomiku.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
