Vyšší míru inflace jsme tu měli naposledy v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta a byla způsobena transformací, nikoli přehřátím ekonomiky či dražšími vstupy. Dnešní hodnoty se tedy nedají s tehdejší situací úplně srovnávat. Troufnu si proto říct, že aktuální inflace je v rámci samostatné České republiky rekordně vysoká.
Za meziměsíční stagnací cenové hladiny stálo to, že ceny pohonných hmot a alkoholu klesaly a vykompenzovaly růst cen bydlení a potravin. I v meziročním srovnání se příznivě projevil pokles cen pohonných hmot.
Nicméně nárůst cen potravin a bydlení byl tak vysoký, že ho nemohl vyvážit. Například taková vejce jsou meziročně dražší o 92 procenta, cukr o 99 procenta a zemní plyn hned o 140 procenta. Je to šílená a nenormální situace, která je primárně dána dražšími energiemi.
Inflační spirála se naštěstí ještě neroztočila
Zajímavé je, že ceny zboží rostou o 17,8 procenta, zatímco ceny služeb jen o 12,5 procenta. To dokazuje, že je inflace nákladová. Projevuje se v cenách zboží, ale v ceně práce je cítit výrazně méně. To je nakonec dobře, protože i díky tomu zatím nepozorujeme spirálu ceny-mzdy-ceny. Takto zraněná ekonomika by se špatně léčila.
Často slýcháme, že jsou u nás vysoké ceny dané tím, že jsme ještě nepřijali euro. To ale není pravda. Na Slovensku se eurem platí, a přesto má země inflaci na úrovni 15 procenta, přičemž situace v Pobaltí je ještě horší.
Slovensko je nám svou strukturou velmi podobné, takže předpokládám, že i kdybychom měli euro, byla by naše inflace podobná té dnešní. Rozdíl by byl pravděpodobně na úrovni desetin procentního bodu.
Z pohledu centrální banky se aktuální statistikou nic nemění. Data ukázala, že inflační tlaky slábnou a že je inflace daná dražší nabídkou. Firmy však od ledna přechází na nové ceníky, takže ceny nejspíš ještě vyskočí.
Ačkoliv tento trend pozorujeme každý rok, letos má každý pro zdražení snazší argumentaci. Možná se proto dočkáme i 20% inflace následované výrazným přibrzděním v březnu, které způsobí vyšší srovnávací základna. Během pár měsíců pak inflace klesne až k deseti procentům, což je i tak vysoká hodnota.
Inflace se blíží vrcholu, ČNB tak nemusí zvyšovat úrokové sazby
Myslím, že inflace dosáhne svého vrcholu nyní v lednu. Vzhledem k tomu, že je nabídková, není potřeba úrokové sazby, které jsou už dnes v mezinárodním porovnání vysoko, dále zvyšovat.
Za centrální banku bude pracovat i rekordně silná koruna, jež zlevní zboží z dovozu. Aby toho nebylo málo, nová čísla nejspíš potvrdí přicházející recesi, ten nejlepší možný lék na inflaci. Očekávám proto mnoho měsíců stagnace úrokových sazeb centrální banky.
Koruna krátce po zveřejnění aktuální statistiky velmi mírně oslabila. Nebylo to ovšem dáno daty, ale sentimentem na trzích. Oslabování totiž začalo ještě před zveřejněním dat. Domnívám se tedy, že koruna ještě nějaký čas zůstane silná.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
Jak může inflace brzdit,když ceny potravin a energií po novém roce opět zdražují? To něco bude levnějšího?