Inflace Čechům požírá mzdu

Názor
Vývoj průměrné mzdy v ČR v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií.
V příštím roce se ale Češi musí připravit na pokles reálné mzdy. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Důvodem je jak určité zmírnění růstu průměrné nominální mzdy, tak zejména citelný vzestup inflace, který zejména způsobuje razantní ponížení průměrné reálné mzdy. Ta tak v letošním třetím čtvrtletí stoupla meziročně pouze o 1,5 procenta.

Výdělky ve třetím čtvrtletí rostly citelně nadále pracovníkům ve zdravotnictví a sociálních službách, kde se výrazně projevilo přidávání na platech státním zaměstnancům. Mzdově si velmi dobře polepšili ovšem také například pracovníci v oblasti nemovitostí, například realitní makléři. Ti těžili z citelného růstu cen nemovitostí, do nichž Češi hojně investují právě i v obavě z popandemické inflace.

V oblasti kultury, zábavy a rekreace – což jsou segmenty, na něž protipandemická opatření doléhají obzvláště neblaze – se mzdy ve třetím čtvrtletí reálně propadly nejvýrazněji. Nominálně tam totiž výdělky stouply pouze o 0,6 procenta, což při příslušné meziroční inflaci na úrovni 4,1 procenta odpovídá poklesu reálné mzdy o 3,5 procenta.

PSALI JSME:
Růst mezd ve třetím čtvrtletí zpomalil

Zejména ve velkých podnicích se silnými odbory se do probíhajících mzdových vyjednávání kolektivních smluv pro příští rok aktuálně znatelně promítají právě rostoucí inflační očekávání.

Ve firmách a podnicích se slabším nebo žádným odborovým zastoupením probíhají jednání o mzdovém navýšení na individuální úrovni, přičemž rozhodujícím zdůvodněním ze strany zaměstnanců je právě objektivní, těžko zpochybnitelný fakt citelné inflace, nevýraznější od roku 2008.

Zaměstnavatelé jsou nuceni tlaku zaměstnavatelů velmi často ustoupit, neboť na trhu práce není v době nízké nezaměstnanosti a extrémně vysokého, rekordního počtu neobsazených pracovních pozic „kde brát“.

PSALI JSME:
Průměrná mzda vzrostla na 37 499 korun

Zaměstnanců se nedostává zejména v oblasti výroby, logistiky či stavebnictví, kde přetrvává enormní sháňka po manuálních pracovnících. Mzdy nadále citelně rostou ale i na „opačném pólu“ pracovníků s vysokou kvalifikací, zejména pak v IT segmentu. Mzdový vývoj tak hrozí roztočit inflační spirálu. Té se ovšem snaží předejít Česká národní banka razantním navyšováním své základní úrokové sazby.

V letošním roce celkově mzdy nominálně porostou o 5,9 procenta. Poprvé v historii bude ve čtvrtém čtvrtletí průměrná mzda atakovat úroveň 40 tisíc korun. V příštím roce se ale Češi musí připravit na pokles reálné mzdy. Nominálně totiž mzda poroste zhruba o 5,5 procenta, zatímco inflace bude v průměru činit zhruba šest procent. Reálné výdělky tak Čechům klesnou poprvé od roku 2013.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Berete plat, nebo mzdu? Anebo to neřešíte?

Zavřít reklamu ×
  1. O mzdu vůbec nejde. Problém je v úsporách na důchod,které ztrácejí hodnotu a až půjdu do důchodu tak to bude tak na nové boty…..

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.