V březnu zrychlil meziroční růst spotřebitelských cen na tři procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v únoru. Míra inflace již dosáhla horní hranice tolerančního pásma. V následujících měsících nelze vyloučit, že se míra inflace dostane nad své toleranční pásmo, což by zřejmě vyvolalo odezvu České národní banky, jejíž hlavním posláním je udržovat cenovou stabilitu.
Růst spotřebitelských cen byl znatelný především u potravin a nealkoholických nápojů. Ceny brambor se meziročně zvýšily o 74,5 procenta. Tento stav lze označit jako bramborovou krizi, která byla vyvolána špatnou úrodou a drahým dovozem ze zahraničí. Pro lidi je však nejsložitější poradit si se zvyšováním cen bydlení. Ceny nájemného meziročně vzrostly o 3,6 % a ceny elektřiny dokonce o 11,9 procenta. To zásadním způsobem navyšuje výdaje domácností.
Inflační tlaky jsou způsobeny především zvyšováním mezd a důchodů. Nezanedbatelný vliv má i špatná úroda z loňského roku. Naopak vliv dovozu na růst inflace slábne. I přes současný růst je cenová hladina v České republice nižší než v západní Evropě. Vyšší míru inflace proto můžeme vnímat jako nástroj dohánění cenové hladiny ve vyspělých zemích. Z těchto důvodů je možné krátkodobě udržovat míru inflace lehce nad inflačním cílem. Neměli bychom však dopustit, aby se míra inflace pohybovala dlouhodobě mimo své toleranční pásmo, protože to by poškodilo drobné střadatele a zvýšilo nejistotu investorů.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
V cenách jsme už západ dohnali, u některých položek i předehnali (i při nižší kvalitě např. potravin). Kdy ho začneme dohánět ve výši mezd?
Nikdy
„Ceny brambor se meziročně zvýšily o 74,5 procenta.“
Četl jsem to s podobnou hodnotou minulý rok, před minulý také a ještě před ním, takže brambory teď určitě stojí nejméně sto korunu za kilo…i wait, ono vlastně pokaždé na začátku roku ceny vyletí vzhůru do doby, než se zase sklidí nové.
A takhle se dělá v dnešní době propaganda: „řeknem věc A, ale zároveň zatajíme věc B“.
Vše zavinilo neustálé zvyšování minimální mzdy.Ta totiž zvedne všechny platby a to si firmy nenechají líbit.Minimální mzda je vládní nástroj jak vylepšovat zdražováním rozpočet.Minimální mzdu si mají zaměstnanci co ji berou,vyřídit sami.Vláda tento mechanismus jen zneužívá.
Píšete nesmysly,jen si spočítejte životní náklady člověka tj nájem kdy bydlí sám v 1+1 to je cca 7000kč+inkaso cca 2000kč+jídlo cca 4000kč a to podsazuji záměrně +pojistka na blbost 550kč + dojíždění do práce 500kč mnohdy i více +ostatní tj drogerie,holič,pojistky ,oblečení 2000kč tak se dopracujeme k částce okolo 18 tisíc kč to je minimální mzda.