V souladu s naším odhadem byla i struktura inflace. Zatímco v dubnu růst spotřebitelských cen táhlo výrazné zdražení potravin a pohonných hmot, což se promítlo ve zrychlení meziroční inflace, v květnu se již tento efekt neopakoval.
Naopak, potraviny meziměsíčně zlevnily v průměru o 0,1 procenta a pohonné hmoty dokonce o 1,8 procenta. K nižším cenám pohonných hmot pomohl pokles cen surové ropy na světových trzích a posílení české koruny. Regulované ceny meziměsíčně stagnovaly, při poklesu cen energií v průměru o 0,1 procenta meziměsíčně.
Jádrová inflace podle našeho předběžného odhadu stagnovala na 2,6 procenta meziměsíčně. V podstatě beze změny by tak zůstala také meziměsíční sezonně očištěná dynamika, která se pravděpodobně nadále pohybovala poblíž 0,2 procenta.
Nad cílem centrální banky jádrovou inflaci drží pokračující rychlý růst cen služeb. Ten v meziročním vyjádření v květnu setrval na 5,3 procenta. Statistický úřad uvádí, že květnový růst cen služeb (+0,2 % m/m) souvisel především s vyššími cenami za stravování a ubytování. Působit zde však mohl vliv mistrovství světa v hokeji a v červnu by tak mohlo dojít k alespoň částečné korekci těchto cen.
Růst cen zboží se naproti tomu držel pod cílem ČNB a v květnu zpomalil z 1,4 na 0,9 procenta meziročně. Váhově významná položka imputovaného nájemného stejně jako v dubnu vykazovala růst o pouhé procento meziročně, zatímco skutečně placené nájemné rostlo svižným tempem o 7,2 procenta.
Celková i jádrová inflace podle nás ve zbytku roku zůstanou v tolerančním pásmu ČNB, na dvouprocentní cíl se ale nevrátí. Celkovou inflaci v letošním roce odhadujeme na průměrných 2,4 procenta, tu jádrovou pak na 2,6 procenta.
Mimo jádrové složky inflaci nad cílem udrží také růst regulovaných cen, který se letos bude pravděpodobně pohybovat kolem šesti procent meziročně. Důvodem je hlavně lednový strmý nárůst regulovaných cen energií. Pokles jádrové inflace by pak mohlo zbrzdit probíhající oživení poptávky a zrychlující růst mezd.
V příštím roce se ale podle nás již plně projeví vliv přísné měnové politiky a celková a jádrová inflace klesne na dvě procenta. S ohledem na výrazný pokles velkoobchodních cen energií by se neměl opakovat ani rychlý růst regulovaných cen. Rizikem ve směru vyšší inflace však mohou být ceny potravin z důvodu klimatických změn a jejich vlivu na úrodu ve velké části světa.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
