Inflace letos zřejmě zůstane nad inflačním cílem ČNB

Analýza
Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu mírně zrychlil a na úrovni 2,3 procenta se meziroční míra inflace v české ekonomice dostala na nejvyšší úroveň od konce loňského roku. Ke zrychlení meziročního cenového růstu přispěl tentokrát vývoj jen u dvou skupin spotřebního koše, konkrétně cen v dopravě, zejména u pohonných hmot, a dále u poštovních a telekomunikačních služeb.
V únoru zveřejněná prognóza z dílny ČNB očekávala březnovou meziroční inflaci na úrovni dvou procent. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Nárůst meziroční inflace byl pro březen očekáván a obdobný trend je patrný jak v dalších středoevropských ekonomikách, tak v eurozóně. Pro nejbližší měsíce lze čekat další mírný nárůst meziroční inflace, jež v průběhu celého letošního roku setrvá nad dvouprocentním inflačním cílem.

Meziroční inflace v březnu vzrostla z 2,1 procenta na 2,3 procenta a dosáhla tak nejvyšší úroveň od loňského prosince. Finanční trh očekával inflaci na úrovni 2,4 procenta, v únoru zveřejněná prognóza z dílny České národní banky (ČNB) očekávala březnovou meziroční inflaci na úrovni dvou procent. Zrychlení cenového růstu táhly v případě března dvě položky spotřebního koše: Doprava, a pošty a telekomunikace.

V případě cen v dopravě stojí za zmínku obrat u pohonných hmot, jež z únorového meziročního poklesu o 9,8 procenta přešly k růstu na úrovni 1,1 procenta. Naopak se zmírnil cenový růst v případě potravin a alkoholických nápojů a tabáku. Zmírnění cenového růstu je patrné také u položek spadajících do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky.

Zpomalení meziročního růstu cen hlásí odívání a obuv, bytové vybavení či stravování a ubytování. Lze předpokládat, že jádrová inflace vykáže pokles z únorové úrovně 3,2 procenta. Přesto ale jádrová inflace za celé první čtvrtletí velmi pravděpodobně překonala únorovou prognózu centrální banky, jež pro letošní první tři měsíce čekala jádrovou inflaci v průměru na úrovni 3,1 procenta.

PSALI JSME:
Ropa drží inflaci výš

Březnový nárůst celkové inflace není překvapivý, podobný vývoj se odehrál v Maďarsku, Polsku a také v eurozóně, výrazným tahounem růstu inflace byly vesměs ceny pohonných hmot. Pozornost si ale v případě cenového vývoje v české ekonomice jistě zaslouží další zpomalení růstu cen u řady položek náležejících do jádrové inflace.

Celková inflace letos zůstane nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a v nejbližších měsících ještě dále poroste, v případě jádrové inflace ale lze čekat tendenci k dalšímu poklesu. Inflace včetně jádrové inflace byla v prvním čtvrtletí vyšší, než čekala ČNB, centrální banka ale na vyšší inflaci v nejbližších měsících reagovat nebude a své úrokové sazby podrží beze změny.

Za celý rok 2021 očekávám celoroční průměrnou inflaci zhruba na úrovni 2,4 procenta poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 procenta. V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout na dvě procenta, tedy na úroveň inflačního cíle ČNB.

Aktuální nejistoty spojené s vývojem pandemie povedou ČNB k tomu, že nebude spěchat se změnami nastavení své politiky, nicméně skutečnost, že inflace letos zůstane nad inflačním cílem a ekonomika se zároveň vydá k růstu, zřejmě v letošním druhém pololetí povede k debatám o zvýšení úrokových sazeb české centrální banky.

Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
ČNB se obává předčasného zvýšení sazeb

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

Analýza
Směnný kurz české koruny je v posledních letech velmi dynamický a mění se v závislosti na několika nejdůležitějších faktorech: Úrokovém diferenciálu, ekonomická síle, politické stabilitě, tržnímu sentimentu a mezinárodnímu obchodu.