To, že ceny tepla vyskočily o 24 procent, je vzhledem k rostoucím cenám energií pochopitelné. Naopak to, že cena stočného vyskočila o celých 30 procent, je zvláštní a je otázkou, jestli tento růst nezpůsobuje především nedostatek konkurence.
Spotřebitele v lednu trápil především meziroční růst cen elektřiny o 36 procent a zdražení tepla o 45 procent. Zvýšily se také ceny potravin: Rýže o 35 procent, mouka o 44 procent, vejce o 85 procent. Tady vidíme nepěknou kombinaci dražších cen zemědělců, zpracovatelů a obchodníků.
V mezinárodním porovnání je česká inflace vysoká. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen v lednu pro Eurozónu 8,5 procenta.
To vede řadu lidí k mylnému názoru, že s eurem bychom měli inflaci nižší. To ale není pravda. Například Lotyšsko, které platí eurem, má inflaci ve výši 21,6 procent. S eurem bychom na tom mohli být podobně, měli bychom nižší úrokové sazby, a tedy i vyšší inflační tlaky.
Při pohledu na vývoj cen energií se domnívám, že lednová inflace byla letos nejvyšší. Dodavatelé energií jdou se svými cenami postupně pod cenový strop vlády a situace na trhu se tedy v tomto ohledu zlepšuje.
Očekávám, že už od března bude inflace výrazně brzdit a směřovat pod deset procent. Problémem však může být, že pokles se potom nejspíš zastaví. Ekonomika totiž narazí na problém s komponenty dováženými z Asie.
Očekávám, že letos bude průměrná inflace stále velmi vysoká, a to na úrovni mezi devíti až 12 procenty. V roce 2024 by měla inflace dále přibrzdit. Tam se objeví ale nový problém, a to vyšší inflační očekávání ve společnosti, tedy inflace, kterou očekáváme v našich hlavách.
Pokud budeme věřit, že inflace poklesne, dostaneme se pod pěti procenty. Pokud tomu věřit nebudeme, bude proražení 5% hranice velmi obtížné.
Zde sehrávají negativní roli někteří politici, kteří podkopávají důvěryhodnost České národní banky (ČNB). Myslím, že prezidentská volba, ve které byla měnová politika jedním z témat, České národní bance ublížila. ČNB by přitom neměla být zatahována do politiky, protože jde o natolik složité téma, že ho nelze řešit někde na ulici.
Nejen že mu nerozumí masy, ale nerozumí mu ani většina politiků. V rámci podpory nezávislosti ČNB by ji proto politici měli vynechat z mediálních přestřelek. Pro centrální banku je nutné, aby byla uznávanou a renomovanou institucí. Pokud jí lidé nebudou věřit, bude její politika neúspěšná.
Vzhledem k tomu, že pokles inflace nebude podle mého názoru tak rychlý, jak se mnozí domnívají, očekávám, že stávající úrokové sazby zůstanou v ekonomice dlouho. Pod politickým tlakem se sice otevírá i možnost zvýšit úrokové sazby, ale osobně se nedomnívám, že je to nyní vhodné.
Prostor pro zvýšení sazeb už je spíše pryč. Nyní by to jen ještě více udusilo skomírající domácí poptávku a trh hypoték. Nemyslím si, že je dobré dělat z úrokových sazeb jojo, ale jsem spíše zastánce jejich stability.
Koruna po zveřejnění statistiky lehce posílila. Směřuje ke 23,65 CZK/EUR, a tedy k novému letošnímu rekordu. Zdá se, že je na trhu optimismus. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby koruna v příštích týdnech otestovala hladinu 23,50 CZK/EUR.
Silná koruna přitom centrální bance pomáhá. Díky tomu totiž nemusí ČNB sazby zvyšovat. Naopak, s vyššími úrokovými sazbami by byla koruna ještě silnější, což by torpédovalo exporty.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
