To by se samozřejmě líbilo lidem, kteří mají své úspory v komerčních bankách, protože ty by mohly úroky odpovídajícím způsobem zvýšit. Nejlépe úročený spořicí účet bez jakýchkoli dalších podmínek a lákadel nyní činí 1,6 procenta (u Banky Creditas). Při inflaci 2,8 procenta se i tato sazba jeví jako záporná, jenže je tu jedno ale…
Zveřejňovaná míra inflace, tedy zdražování zboží a služeb, neplatí pro každého stejně. Pokud by spořitel ze sledovaného spotřebního koše spotřebovával pouze potraviny, spoření by se při inflaci 0,5 procenta vyplácelo. Bydlení, voda, energie, palivo zaznamenaly nejvyšší růst 1,4 procenta, ale i tak ještě u této jedné banky zůstává spořitel v plusu, byť o hladu, zatímco u ostatních už zaznamenává ztrátu hodnoty svých úspor.
Úplná katastrofa, bez ohledu na tip úspor nebo většiny investic, by to byla pro lidi, kteří by se hypoteticky živili pouze ovocem. To podražilo o 11,1 procenta. Kdyby měli své úspory použít jen na placení elektřiny, která se zvýšila o 12,3 procenta, byla by to pro jejich úspory celoživotní prohra. Pokud by je však použili na vzdělání s nulovou inflací, byli by v čistém zisku.
Je tedy jasné, že čísla zveřejňovaná Českým statistickým úřadem neplatí pro všechny stejně. Jak na tom majitelé bankovních účtů skutečně jsou, by jim prozradil pouze jejich osobní spotřební koš. Ne každý totiž jezdí na zahraniční dovolené nebo se stravuje v restauracích.
Jediná rentabilní útrata je tak podle statistických dat za odívání a obuv. Je to jediná z hlavních položek, kde loni došlo ke zlevnění. Jak už to u ošidných statistik bývá, nemusí to platit pro každý nový kabát. A také záleží na tom, jak velký podíl na celoroční útratě nové kabáty zaujímají.
Ať je váš osobní spotřební koš jakýkoli, platí, co říká analytik Křeček: „Pro lidi, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, jde o vážný problém.“
