Spotřebitelské ceny v ČR v listopadu oproti říjnu vzrostly o 0,2 procenta, a meziroční míra inflace zrychlila na šest procent z předchozích 5,8 procenta. To bylo plně v souladu s průměrným očekáváním analytiků a jen desetinku nad naším odhadem. Nejistota odhadů ale tentokrát byla vysoká, když se pohybovaly v širokém pásmu od 5,2 procenta do 6,4 procenta meziročně.
Na první pohled byly tentokrát hlavním tahounem zdražení ceny u čerpacích stanic s meziměsíčním růstem o 4,4 procenta a ceny potravin, které zdražily o více než jedno procento. Nicméně pěkné cenové veletoče se tentokrát odehrály v cenách energií. Zde sice došlo u mnohých zákazníků ke skokovému zdražení, ale proti tomu působilo odpuštění plateb DPH za energie pro všechny spotřebitele.
V důsledku toho průměrná cena elektřiny v listopadu klesla meziměsíčně o 16,2 procenta a zemního plynu o 11,2 procenta. Nebýt odpuštění platby DPH, tak by už nyní nebyla meziroční míra inflace na šesti procentech, nýbrž na sedmi. Současně to znamená další výrazné zrychlení jádrové inflace. Ta se podle našeho předběžného odhadu zvýšila z 6,6 procenta meziročně do blízkosti deseti procent.
V poslední době jsou hlavním tahounem inflace vyšší ceny související s bydlením. Jejich příspěvek k meziroční inflaci činil v říjnu 1,8 procentního bodu. V listopadu se snížil na 1,1 procenta. Nicméně od ledna budou pravděpodobně platby DPH obnoveny a s tím dojde k opětovnému nárůstu nákladů za bydlení.
Z hlediska struktury spotřebitelského koše došlo v listopadu k meziměsíčnímu poklesu cen zboží o 0,4 procenta a zdražení ve službách o 0,9 procenta. V meziročním srovnání rostou ceny zboží tempem pěti procent a služeb 7,5 procenta.
Největší otazníky v každém případě směřují na leden, který obchodníci častěji využívají k úpravě ceníků. Počítáme s tím, že meziroční míra inflace na začátku příštího roku vystoupá k sedmi procentům.
Až pro druhou polovinu příštího roku čekáme její podstatné zpomalení, kterému pomůže očekávané zlepšení situace v dodávkách komponent a materiálů. V průměru by se tak inflace v příštím roce měla nacházet poblíž pěti procent. Rizikem je, že problémy na nabídkové straně budou trvat déle a pak může inflace snadno vystoupat i vysoko nad sedm procent.
Inflace se aktuálně nachází více než procentní bod nad prognózou centrální banky. Ve prospěch utažení měnové politiky působí i neochota koruny posílit, rychlejší růst spotřeby domácností i mezd a také rychlý růst zahraničních cen. V prosinci tak čekáme další zvýšení úrokových sazeb ČNB a v únoru pak na úroveň 3,75 procenta. To je mírně nad současnou prognózou ČNB.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
