Očekáváme také mírný meziměsíční pokles cen potravin, neboť stále vidíme prostor pro korekci výrazného lednového nárůstu. Dynamika jádrových cen byla v lednu a únoru silná, když zřejmě působil efekt pravidelného přecenění na začátku roku.
Pro březen však předpovídáme zmírnění meziroční jádrové inflace z 2,5 na 2,4 procenta, jelikož poptávka domácností zůstává utlumená a spotřebitelský sentiment na přelomu roku klesal. Celková i jádrová inflace po zbytek letošního a v příštím roce podle nás zůstanou v tolerančním pásmu České národní banky (ČNB).
Pokles české inflace v březnu pravděpodobně zrychlil. Odhadujeme, že meziroční růst spotřebitelských cen zvolnil na 2,4 po 2,7 procenta v únoru a 2,8 procenta v lednu. To by znamenalo, že březnová inflace o 0,2 procentního bodu zaostala za únorovou prognózou ČNB.
Průměr za letošní první čtvrtletí by ovšem skončil v souladu s prognózou centrální banky ve výši 2,6 procenta meziročně, či jen o nepatrnou 0,1 procentního bodu nad ní.
Na nižší dynamiku spotřebitelských cen v březnu podle nás působily pohonné hmoty a potraviny. Pokračující meziměsíční pokles cen surové ropy a posilování koruny vůči americkému dolaru pravděpodobně vedly ke zlevnění pohonných hmot.
Odhadujeme, že ceny pohonných hmot v březnu meziměsíčně klesly o 2,5 procenta, což spolu s vlivem srovnávací základny povede k urychlení jejich meziročního poklesu z -4 procent na -7,8 procenta a přispěje ke snížení celkové meziroční inflace o 0,2 procentního bodu.
Ceny potravin (včetně všech nápojů a tabáku, pozn. aut.) podle nás v březnu meziměsíčně klesly o 0,4 procenta. Stejně jako v únoru vidíme prostor pro korekci lednového prudkého nárůstu.
Ve srovnání s průměrem roku 2019 byly spotřebitelské ceny potravin v únoru stále o 3,7 procenta vyšší než odpovídající ceny výrobců. V meziročním vyjádření se však růst cen potravin pravděpodobně mírně zvýší z 3,6 na 3,9 procenta, což bude působit na zrychlení celkové meziroční inflace o 0,1 procentního bodu.
Regulované ceny se v březnu příliš nezměnily, zatímco jádrová inflace by měla mírně zpomalit. Navzdory přibližné meziměsíční stagnaci regulovaných cen, očekáváme, že jejich meziroční růst zpomalil z únorových 1,5 na 0,8 procenta, což by přispělo ke snížení celkové inflace o 0,1 procentního bodu.
Meziměsíční dynamika jádrových cen se po sezónním očištění v lednu i únoru držela poblíž zvýšených 0,25 procenta. Vliv pravděpodobně měla tradiční úprava cen na začátku roku, která byla, podobně jako v roce 2024, nejspíše rozložena do prvních dvou měsíců namísto dříve obvyklého ledna.
Růst spotřebitelských cen je nadále tažen zejména službami (+4,7 % y/y v únoru), zatímco růst cen zboží zůstává pod dvouprocentním cílem centrální banky (+1,4 % y/y v únoru).
Vzhledem k tomu, že poptávka domácností je stále utlumená a spotřebitelská důvěra se na přelomu roku snižovala, odhadujeme, že meziměsíční sezonně očištěná dynamika jádrových cen v březnu zvolnila na zhruba 0,2 procenta. To by přispělo k poklesu meziroční jádrové inflace z únorových 2,5 na 2,4 procenta v březnu a celkovou meziroční inflaci snížilo o další 0,1 procentního bodu.
Celková inflace bude v první polovině letošního roku pravděpodobně volatilní, a to zejména v důsledku efektu srovnávací základny u cen pohonných hmot a potravin. I tak ale očekáváme, že zůstane v tolerančním pásmu ČNB (1 až 3 %) a ve druhé polovině letošního roku se ustálí poblíž dvouprocentního cíle, v blízkosti jehož by měla zůstat i v roce 2026.
Jádrová inflace by měla v roce 2025 i 2026 rovněž zůstat v tolerančním pásmu ČNB, ale její návrat k cíli bude pravděpodobně pozvolnější. Růst cen služeb a bydlení pravděpodobně udrží jádrovou inflaci nad dvěma procenty, a to zejména v letošním roce. Očekáváme, že další vývoj jádrové inflace bude do značné míry záviset na celkové ekonomické situaci, zejména na růstu mezd a výdajů domácností.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
