
Směrem dolů v září inflaci pomohl hlavně efekt vyšší srovnávací základny v případě cen energií. Růst jádrové složky zpomalil z 2,8 na 2,7 procenta meziročně. Celková inflace by sice ke konci roku měla opět mírně vzrůst, když dojde k odeznění zmíněného efektu základny, i tak ale zůstane poblíž dvou procent, což by mělo platit také v příštím roce.
Představitelé ECB tak potvrzují ochotu dále snižovat úrokové sazby, a to již na zasedání 17. října. Finanční trh snížení sazeb o 25 bazických bodů na říjnovém zasedání zaceňuje z více než 90 procent. To očekáváme také my a další snížení o 25 bazických bodů předpokládáme v prosinci, které však bude podle nás podmíněno nově příchozími daty, z nichž velkou důležitost budou mít ty o vývoji mezd.
Terminální úrovně ve výši 2,5 procenta by pak podle naší prognózy měla depozitní sazba dosáhnout v červnu příštího roku. Ve směru nižších sazeb působí rovněž slabý výkon evropské ekonomiky a zejména pak průmyslového sektoru. Proinflačním rizikem pro ECB naopak zůstává růst cen služeb, který v září zvolnil jen nepatrně z 4,1 na čtyři procenta meziročně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)