Co pro tebe, jako člověka, který se dlouho ekonomií baví, studuje ji, znamená inflace?
Já myslím, že inflace je jev neboli cenový růst, který s námi je od té doby, co jsou peníze. Takže pro mě to není žádné zlo, pokud inflace nedosahuje hodnot, které už mohou narušit fungování celé ekonomiky, což, myslím, se v současné době už děje.
A tvůj názor na současnou inflaci v Česku?
Stávající inflace v Česku je velký problém, který – pokud nebude nějakým rozumným způsobem pojednán ze strany těch, kteří jsou zodpovědní za měnovou a fiskální politiku – může být zničující pro nezanedbatelnou část nízkopříjmové populace, pro řadu českých firem, ale ve finále i pro politiky, kteří budou zodpovědní za to, že tu situaci nechali dojít tak daleko.
Jaký je kvalifikovaný odhad ekonoma – budeme za rok, pokud jde o inflaci, budeme na podobných úrovních, jako nyní, nebo se výrazně sníží?
Myslím si, že se určitě sníží. Je dobrá šance, že by mohla být jednociferná, někde v okolí, řekněme s velkou mírou nejistoty, pěti procent. To znamená, že ze současných téměř dvaceti procent, ke kterým se ještě můžeme přiblížit, bychom se dostali někam na čtvrtinu.
Bavme se teď globálně: Je nynější inflace přechodná, nebo je to trvalý jev?
To je těžká otázka, protože nevíme přesně, co je to přechodnost a co je to trvalost už od pobytu sovětských vojsk na československém území. Co je přechodné, jsou současné dvojciferné úrovně inflace.
To znamená, že to je něco, s čím bychom se mohli rozloučit příští rok. Pokud samozřejmě nenastanou nějaké extrémní scénáře, které nedokážeme předvídat v souvislosti s další eskalací geopolitických konfliktů, v našich podmínkách zejména války na Ukrajině.
Otázkou je, kde se klesající inflace zastaví. Myslím si, že se nevrátíme na úrovně blízké nule, nebo dokonce do klesající cenové úrovně. Protože inflace, kterou dnes pozorujeme, má celou řadu důvodů, není vyvolaná jedním jevem.
Některé ty důvody s námi budou minimálně dalších deset let, některé pominou, s některými se dokážeme vyrovnat snadno, a pro některé budeme potřebovat další časový horizont, abychom se přizpůsobili.
Ale potom, až to přizpůsobení proběhne, tak věřím tomu, že se můžeme zase vrátit k cenovým růstům někde kolem dvou procent, s čímž si, myslím, by všichni byli víceméně komfortní.
Jsme schopni inflaci zkrotit a přitom se vyhnout recesi?
Upřímně řečeno, to nikdo neví. Nevědí to ani centrální bankéři ve Spojených státech, kde probíhá poměrně živá diskuze, jestli mají američtí centrální bankéři nadále zvyšovat razantně úrokové sazby, nebo ne.
Přitom pečlivě sledují vývoj na trhu práce jako jeden z hlavních indikátorů, který by měl přitom rozhodování pomoci. Počítá se s tím, že při zvyšování úrokových sazeb bude klesat počet nových pracovních příležitostí.
A teď se různí centrální bankéři liší v tom, jestli si myslí, že ty nově otevřené pracovní pozice zaniknou, aniž by to znamenalo nárůst nezaměstnanosti, protože tam může docházet k nějakému „šiftu“, anebo jestli to znamená, že poroste míra nezaměstnanosti, a potom nakonec dojde k recesi.
Podívejme se ještě na inflaci v kontextu s hlavními tahouny světové ekonomiky – Spojenými státy americkými a eurozónou…
Jak v eurozóně, tak ve Spojených státech platí dvě očekávání, nebo převládají. Že recese není vyloučená, ale že dojde k nějaké technické recesi, což znamená, že se dostaneme k zápornému mezikvartálnímu růstu maximálně mínus jedno procento. To není žádný velký problém. Je ale důležité, že preference stlačit dolů cenový růst je silnější, než obavy z recese.
V tuto chvíli všichni vnímají inflaci jako největší problém. Jestli její potlačování přinese nulový cenový růst, nebo mírně záporný, nebo jestli oslabí akcie a sníží se ceny nemovitostí, oslabí to poptávku a přispěje ke snížení tempa růstu cen. Primární starostí je teď dostat inflaci dolů.
Jak vnímáš současnou politiku České národní banky, respektive první rozhodnutí její nové bankovní rady nezvyšovat dál sazby a vyčkávat?
Nová bankovní rada centrální banky je na rozdíl od té předchozí s dalším zvyšováním úrokových sazeb jako hlavního kladiva na inflaci mnohem zdrženlivější. Bude pečlivě sledovat, jak se chovají mzdy. Pokud by mzdový vývoj akceleroval, mohlo by to i novou bankovní radu přimět k tomu, aby ještě na podzim letošního roku úrokové sazby zvýšila.
Dalším faktorem, který by k tomu mohl přispět, by bylo slábnutí koruny, což se v současné době neděje, i když důvody by tady proto byly – například silný dolar nebo umístění České republiky v regionu emerging markets (rozvíjející se trhy, pozn. red.). Koruna neoslabuje, protože centrální banka intervenuje.
Objem prostředků, které byly vynaloženy na udržení či stabilizaci koruny, byl poměrně velký. Kdyby to jakéhokoliv důvodu mělo pokračovat, tak by i nová bankovní rada cítila, že to není ideální situace, a mohla by chtít pomoci koruně zvýšením úrokových sazeb.
Tuzemská centrální banka podle mne se zvyšováním úrokových sazeb spěchat nebude. I když zvýšení o čtvrt či půl procentního bodu do konce roku bych nevylučoval, spíše bych počítal se stabilitou úrokových sazeb. Někdy v druhé polovině příštího roku by úrokové sazby třeba mohly jít dolů. Ale v současných velmi turbulentních podmínkách je půl roku jako věčnost.
Co by dnes měly – či co mohou – dělat domácnosti a firmy, aby se na růst cen připravily a přizpůsobily?
Současná situace je obtížná jak pro firmy, tak pro fyzické osoby nebo domácnosti. Tváří v tvář všem rizikům, které dnes vidíme, je reakcí šetřit. Nemůžeme utrácet tolik, kolik bychom utráceli, kdyby problémy nebyly. Šetřit neznamená omezit spotřebu úplně, ale zamyslet se nad tím, jestli to či ono opravdu potřebuji.
Pokud máte doma nějaké nehospodárné zařízení na výrobu teplé užitkové vody a na topení, tak by bylo dobré ho vyměnit za efektivnější a šetrnější. To stojí spousty peněz, takže to s tím šetřením tak úplně nejde dohromady, ale z dlouhodobějšího pohledu by se to zřejmě vyplatilo.
Myslím si, že by měl smysluplně, adresně a dostatečně pomoci stát. Mohli bychom o tom hovořit dlouho, že ne všechny (vládní) pomoci tyto parametry splňují. Buď jsou rozprostřeny na všechny a jsou nízké, nebo jsou divně zacílené.
Firmy musejí diverzifikovat a eventuálně změnit výrobní program. Musí také řešit, jestli přidávat nebo ne, což je hrozně citlivé téma, protože životní náklady rostou a ne každá firma si může dovolit podobně rychle (a některé vůbec) zvyšovat mzdy. Pracovní trh v České republice je stále napjatý.
Má smysl odkládat spotřebu?
Já si myslím, že má. Horizont by mohl – plus mínus – korespondovat s očekávaným výraznějším poklesem inflace. Za rok bychom na tom mohli být lépe a ceny by mohly být u řady položek nižší, než jsou teď. Složité je to s potravinami, protože ty bývají kolísavé samy od sebe. Nevíme, jak bude vypadat situace na Ukrajině, a nevíme, jak se projeví probíhající klimatická změna a její dopady, jako je sucho nebo povodně.
Autor je partner a globální stratég společnosti Alternative Perspectives
(Redakčně upraveno)
Taky si myslím,že to bude horší. Vláda nic nevyřeší,Němci jsou stále zelenější a Putin bojovnější……Od ledna vyskočí ceny potravin a energií.
když nebude svět zelenat, tak skončí, tak zkus přemýšlet, máš li čím
ČSOB vysáváním dividendy do Belgie bojuje proti inflaci – ale stát by to té bance neměl trpět a měl by ji pořádně zdanit