Průměrný výnos transformovaných penzijních fondů dosáhl v loňském roce úrovně +0,7 procenta. Nejúspěšnější penzijní fond dosáhl zhodnocení +1,1 procenta. Naopak nejméně úspěšný transformovaný fond zhodnotil klientské úspory pouze o půl procenta.
Ještě hůře dopadly účastnické penzijní fondy. Jejich výnosy se v roce 2018 pohybovaly od záporné úrovně -10,1 procenta až do kladné +0,3 procenta. V plusu přitom byly pouze dva účastnické penzijní fondy.
Loňské výsledky penzijních fondů lze označit za špatné vzhledem k inflaci ve výši 2,1 procenta. Žádný z penzijních fondů totiž nedokázal inflaci porazit. Je tedy na místě položit si otázku, zda je spoření na stáří prostřednictvím penzijních fondů to pravé ořechové.
Bez státních příspěvků a dalších forem podpory by odpověď byla jednoznačná. V případě započtení všech benefitů, které se kolem penzijních fondů vytvořily, je odpověď složitější a vychází z individuálních preferencí lidí ohledně míry rizika, výnosů a likvidity.
Penzijní fondy své ztráty či zanedbatelné výnosy obhajují nízkými úrokovými sazbami. Tato argumentace rozsvěcí malé světlo na konci tunelu, protože Česká národní banka úrokové sazby postupně zvyšuje.
Je však třeba brát v úvahu, že penzijní fondy investují i mimo Českou republiku, kde se úrokové sazby povětšinou pohybují na velmi nízkých úrovních. Lze tedy očekávat, že letošní rok bude pro penzijní fondy trochu úspěšnější než ten loňský. Inflaci však zřejmě žádný penzijní fond opět neporazí.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
