Hlavní ekonom ECB Philip Lane řekl listu Financial Times, že banka nevidí problém v tom, aby začala snižovat sazby dřív než Fed (centrální banka USA, pozn. red.), a vzhledem k dostupným datům upouští od nejvyšší úrovně omezení.
Zatímco ECB zahájí snižování až příští měsíc, Švýcarsko, Švédsko, Česká republika a Maďarsko už s ním začaly. Německý průzkum ZEW nedávno překvapil hodnotou 47, která je výrazně vyšší než průměr za posledních deset let (19) a naznačuje sílící optimismus ohledně ekonomiky eurozóny.
Z toho, že ekonomika eurozóny začíná navzdory základním sazbám, které ECB považuje za restriktivní, znovu růst, by měla Evropská centrální banka vyvodit, že hlavní příčinou mírné recese nebyly vysoké úrokové sazby, ale spíš krátkodobý šok způsobený válkou na Ukrajině a účinky inflace.
Růst mezd v eurozóně příliš nezeslábl a vzhledem k demografickému složení obyvatel může trh práce zůstat výrazně napjatější podstatně déle, než ECB očekává.
Ve spojení se silnějším komoditním trhem a opětovným oživením ekonomiky tak vzniká nebezpečné podhoubí pro růst inflace, zejména pokud banka začne rozvolňovat podmínky financování. Inflační tlaky navíc zesílí i geopolitika, zejména takto:
Evropští ministři financí apelovali na země G7, aby zůstaly jednotné ve svém názoru, že Čína svými obchodními praktikami podkopává tržní ekonomiky. Což už nějakou dobu tvrdíme.
Čím víc bude Čína tlačit na export, kterým chce řešit své hospodářské problémy, tím větší negativní reakci vyvolá. Ta bude zahrnovat zavádění celních tarifů a snahy o návrat výroby na domácí půdu, což bude postupně zvyšovat ceny zboží.
Válka na Ukrajině a širší konflikt s Ruskem dotlačí země EU k překročení fiskálních limitů, aby mohly navýšit výdaje na zbrojení a nemusely přitom snižovat výdaje na veřejné blaho. To bude ve svém důsledku tlačit inflaci výš, protože se v Evropě zvýší míra investic a spolu s ní také poptávka po pracovní síle a po surovinách.
Překvapení z minulého týdne, kdy byla zveřejněna nečekaně vysoká čísla o britské inflaci, spolu s přehodnocením monetární politiky, zasadilo ránu trhům s dluhopisy, které se propadly na všech frontách.
Nejvíc však utrpěly nemovitosti, které klesly o 2,6 procenta, a zlato, které oslabilo o 2,9 procenta. Ani akciím z rozvojových trhů se vyhlídka na delší trvání vyšších úrokových sazeb nelíbila a propadly se o 1,5 procenta.
Ze všech tříd aktiv si nejlépe vedly veřejně obchodované soukromé kapitálové fondy, které posílily o 1,3 procenta, a zlepšily tak svůj celkový růst od počátku letošního roku na 14,6 procenta. Lepšími výsledky se letos může pochlubit jen zlato.
Soukromým kapitálovým fondům se v minulosti vedlo nejlépe při nízkých úrokových sazbách, takže se dalo čekat, že jim vysoké sazby uškodí. Jak ale ukázal poslední rok, jsou soukromé kapitálové fondy třídou aktiv s nejlepšími výsledky a během jediného roku si připsaly 51,4 procenta.
Autor je hlavní akciový stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
