Inflační statistiky v ČR a USA překvapily směrem nahoru

Tuzemská inflace se v září zvýšila na 2,6 procenta ze srpnových 2,2 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu nad tržním konsensem. K tomu pomohla i nižší srovnávací základna z loňského roku. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,4 procenta, což reflektovalo tradiční sezónnost a zlevnění pohonných hmot o 4,8 procenta meziměsíčně.
Americká inflace není ještě zcela zdolaná a situace spíše nahrává pozvolnému snižování úrokových sazeb. V tomto duchu se vyjádřil i Raphael Bostic z atlantského Fedu, který nevyloučil ani pauzu na listopadovém zasedání americké centrální banky. Ilustrační foto: Federal Reserve
Americká inflace není ještě zcela zdolaná a situace spíše nahrává pozvolnému snižování úrokových sazeb. V tomto duchu se vyjádřil i Raphael Bostic z atlantského Fedu, který nevyloučil ani pauzu na listopadovém zasedání americké centrální banky. Ilustrační foto: Federal Reserve

Opačně působily ceny potravin (+0,8 % m/m) a regulované ceny (+0,1 %), když růst neenergetické části převážil pokles cen energií. Jádrová inflace se ovšem dále zmírnila, a to o 0,1 procentního bodu na 2,3 procenta meziročně, když její meziměsíční sezónně očištěná dynamika zvolnila na 0,1 procenta.

S ohledem na slabé oživení spotřebitelské poptávky a umírněný mzdový růst by dezinflační trend měl pokračovat. Celkově by to mělo podpořit další uvolnění měnové politiky České národní banky, a to po 25bodových krocích na zbylých dvou letošních zasedáních.

Data z tuzemské reálné ekonomiky za srpen pozitivně překvapila, přesto ale růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí bude zřejmě slabý. Průmyslová produkce v srpnu vzrostla o 1,8 procenta meziměsíčně, když těžila z oživení výroby aut, což se pozitivně odrazilo i ve vyšší bilanci zahraničního obchodu (14,3 mld. Kč). Vliv na to mělo ale i načasování celozávodních dovolených.

V úhrnu za červenec a srpen průmyslová výroba oproti loňsku téměř stagnovala. O jednoznačném oživení zatím hovořit nelze. Výhled navíc zůstává nejistý vzhledem k slabému sentimentu a pokračujícímu útlumu německé ekonomiky. Úterní data tržeb z maloobchodu a služeb poukázala na slabou spotřebitelskou poptávku, která dosud oživuje jen velmi pozvolným tempem.

Americká inflace v září mírně poskočila na 2,4 procenta ze srpnových 2,3 procenta meziročně. Meziměsíčně tamní ceny vzrostly o 0,2 procenta, stejně jako v srpnu. O desetinu překvapila i jádrová inflace (3,3 % y/y a 0,3 % m/m). V rámci té růst cen bydlení sice zpomalil na 0,2 procenta meziměsíčně a nezopakoval tak silné tempo ze srpna.

O překvapení se ale postaraly ostatní volatilní složky jádrové inflace. Inflační statistiky nicméně ukazují, že tamní inflace není ještě zcela zdolaná a spíše nahrávají pozvolnému snižování úrokových sazeb. V tomto duchu se vyjádřil i Raphael Bostic z atlantského Fedu (centrální banka USA, pozn. red.), který nevyloučil ani pauzu na listopadovém zasedání.

Překvapení z inflace ale ředila horší data z trhu práce, když žádosti o podporu v nezaměstnanosti výrazně vzrostly na 258 tis., částečně ale mohlo jít o efekt hurikánu Helene. V dalších týdnech může tyto statistiky zase ovlivnit hurikán Milton.

Páteční čísla indexu cen amerických výrobců, PPI, zásadní zvrat nepřinesla, když na meziměsíční bázi skončila téměř v souladu s očekáváními. Jádrové ceny producentů v září vzrostly o 0,2 procenta meziměsíčně po 0,3 procenta v srpnu. Meziročně byl celkový a jádrový PPI vyšší o 1,8 procenta meziměsíčně a 2,8 procenta meziměsíčně, což bylo nad konsensem. Vliv na to měly historické revize.

Důkaz o stálé hrozbě neutlumených inflačních tlaků v USA a zmírněné obavy o tamní ekonomiku pomohly redukovat sázky na míru uvolnění měnové politiky Fedu. Ceny finančního trhu nyní implikují i šanci, byť velmi malou, pauzy na listopadovém zasedání. My čekáme v úhrnu snížení o 50 bazických bodů na zbylých dvou zasedáních v letošním roce, stejně jako zářijový „dot plot“ Fedu.

Americký dolar na pozadí geopolitické nejistoty a výše zmíněného přecenění kroků Fedu během tohoto týdne akumuloval zisky a oproti euru posílil o 0,3 procenta. Dolarové tržní sazby v týdnu vzrostly o 5-15 bazických bodů dle splatnosti. To v podobné intenci následovaly i ty eurové, zatímco ty korunové vzrostly lehce výrazněji (o 10-20 bb).

Zlepšení úrokového diferenciálu ve prospěch české koruny ale nepomohlo k její výrazné apreciaci, když zůstává v zajetí zhoršeného sentimentu vůči měnám rozvíjejících se trhů. I tak ale česká koruna týden končí lehce silnější o 0,2 procenta. Rovněž polský zlotý posílil (o 0,6 %), zatímco maďarský forint zůstal téměř beze změny.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena