Jen za samotný červen se ceny zvýšily o 1,6 procenta, a to zejména v důsledku dalšího zvýšení nákladů na bydlení. Rostoucí náklady na energie tak dál tlačí inflaci nahoru, avšak nebyly ani tentokrát jedinými. V závěsu za nimi byly potraviny, doprava, sezónní rekreace a své ceny opět zvýšily i hotely a restaurace.
Oproti loňskému roku zdražuje téměř vše. Výrazný zářez do rodinných rozpočtů udělají především energie, protože plyn je už nyní dražší o téměř 58 procent a elektřina o skoro 32 procent. O 18 procent dražší jsou potraviny, o 20 procenta více si připlácíme za oblečení a obuv, o 23,5 procenta jsou výše ceny v restauracích… Výrazně dražší jsou pohonné hmoty nebo automobily, kterých je na trhu nedostatek.
Navíc musíme počítat s tím, že zdražování elektřiny a plynu ještě není u konce, respektive že se do inflace ještě zcela nepropsalo. Proto lze počítat s tím, že inflace i v následujících měsících dále zvýší, ale na jaké hodnotě bude kulminovat, se říct v podstatě ani nedá.
V každém případě bude znamenat další pokles reálné kupní síly obyvatelstva, který se projeví v omezování spotřeby domácností, a tedy i v dalším zpomalení ekonomiky.
Meziroční inflace se opět vzdaluje nejenom cílové hodnotě ČNB, ale i její prognóze. Centrální banka tedy bude opět stát před rozhodnutím, zda nezvýšit svoji základní úrokovou sazbu už na srpnovém zasedání.
Vzhledem k tomu, že inflační tlaky nepolevují a meziroční inflace může brzy dosáhnout 19 procent, by bylo asi nasnadě. Už proto, že příliš jiných efektivních nástrojů v rukou nemá. Může zvýšit sazby, nebo posílit korunu, ale především usilovně komunikovat, aby zlomila vysoká inflační očekávání firem i domácností.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
