Inteligentní roboti či digitální dvojčata. Jak vypadá podnikání budoucnosti?

Sterilní průmyslové prostory plné výkonných robotů či bezchybná produkce bez jediného zásahu člověka. To je jedna z vizí budoucnosti průmyslových firem v Česku, ke které by měl přispět především Průmysl 4.0.

Odborníci o něm hovoří stále častěji, věnovat se mu bude také blížící se Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Přečtěte si, zda jsou inteligentní roboti, digitální dvojčata či virtuální realita zatím pouhá hudba budoucnosti, nebo už jsou to běžně používané nástroje, které změní práci ve firmách tak, jak ji známe dnes.

Ačkoliv seriály a filmy často ukazují továrny a podniky blízké budoucnosti jako místa, kde už vládnou spíše roboti než lidé, do běžných provozů se může podívat jen málokdo. Jak tedy skutečně vypadá čtvrtá průmyslová revoluce v praxi? Odborníci se shodují, že je výroba dnes efektivnější a bezpečnější. Zároveň ale vyvracejí mýtus, že budou díky pokroku lidé brzy bez práce. „Občas se objeví nějaká úvaha nad tím, zda roboti nahradí lidskou sílu a zda lidé pracující dnes ve výrobě i službách skončí bez práce. Protože roboti jsou přece rychlejší, přesnější a nemusíte se bát, jestli neonemocní nebo neodjedou na dovolenou. Tak jednoduché to ale opravdu není. Lidem tedy pravděpodobně ubude stereotypní práce, na kterou se už dnes často nikdo nehlásí a která může být nahrazena stroji. Vzniknou ale zase jiné pracovní pozice. I na stroje musí někdo dohlížet,“ upozorňuje Jiří Prášil mladší, výkonný ředitel brněnského strojírenského koncernu ZKL.

Moderní technologie šetří peníze a zvyšují bezpečnost

Už dnes ale některé světové a české firmy využívají technologie, jež laikovi zní jako ze sci-fi románů. Většina z nich pomáhá navyšovat produktivitu, šetří náklady za chyby a časové prodlevy a zvyšuje bezpečnost práce. Jednou z těchto technologií jsou již zmínění roboti. Jedná se o takzvané kolaborativní roboty vybavené určitou úrovní umělé inteligence – někdy se lze také setkat s pojmem koboti. Zatímco doposud se tak používaly spíše naprogramované manipulátory, které nejsou schopné spolupracovat s lidmi, kolaborativní roboti se díky využití umělé inteligence umějí učit. Jsou tak univerzálnější a ve výsledku levnější. Přístroje jsou opatřeny senzory i kamerami. Díky tomu mohou vykonávat práce, jako je kontrola kvality, vyřazování vadných kusů zboží či balení produktů.

Další technologií, která se v rámci Průmyslu 4.0 začíná prosazovat, je takzvaná aditivní výroba. Jedná se v podstatě o 3D tisk. Výrobci mohou díky ní jednoduše tisknout náhradní díly či prototypy. Využívání 3D tisku přitom může výrazně snížit čas na výrobu, náklady na dopravu i na zásobování. „Pokud jsou pobočky vybaveny stejným přístrojem, pak jim stačí zaslat si pouze data a potřebné součástky či návrhy vytisknou ihned na místě. Věci se tak nemusejí vozit přes celou republiku či kontinent,“ doplňuje Jiří Prášil.

Virtuální realita mění podobu výroby i služeb

Podívat se telefonem na 3D model svého budoucího domu nebo si prohlédnout auto, které ještě neexistuje. Využití rozšířené reality se pravděpodobně v budoucnu dotkne i běžného života lidí. Už nyní některé stavební firmy a projektové kanceláře nabízejí možnost podívat se do budoucího domova či kanceláře. Zákazníci si též mohou díky aplikacím s rozšířenou realitou vyzkoušet, jak by třeba vypadala vybraná sedačka či světlo přímo v jejich obývacím pokoji. Široké uplatnění má technologie i ve výrobě. Digitalizace pracovního prostředí pomáhá ve zlepšování standardních pracovních postupů, údržbě či v logistických procesech.

Přenášet reálné objekty do virtuální podoby pak umožňují takzvaná digitální dvojčata. Výrobci si díky simulacím mohou vyzkoušet různé scénáře a změny, aniž by museli vynakládat peníze na prototypy a testování. Digitální dvojčata rovněž umožňují výrobcům optimalizovat jejich produkt ještě předtím, než je uveden do ostrého provozu. Díky tomu se tak minimalizují chyby a zároveň šetří náklady.

Aby bylo možné řídit stále digitalizovanější provozy, změnami procházejí i technologie pro správu sítí či nástroje pro zpracování velkých objemů dat. Organizace tak stále častěji přecházejí na takzvaný cloud computing a spravují velké objemy dat z otevřených systémů. To umožňuje okamžitou vícesměrnou komunikaci systémů a zařízení ve výrobě. „Ze sbíraných a vyhodnocovaných informací umí technologie předvídat i nejrůznější hrozby. Pomáhá to snižovat rizika výpadků a zvyšovat bezpečnost, což je pro řadu firem v době, kdy i chvilkové zastavení výrobní linky ve výrobní společnosti znamená obrovské finanční ztráty, naprosto zásadní,“ uzavírá Prášil.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Tiskové zprávy

Nejčtenější

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Pronajmout si chalupu na dovolenou je běžná věc. Člověk čeká, že když zaplatí deset patnáct tisíc za měsíc, a v sezóně na žádaném místě za týden třeba i dvojnásobek, tak vše bude v pohodě. Jenže v takové chaloupce …

Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Česko doslova přetéká ovocem. Zahrádkáři se radují, že bude hodně pálenky. A někteří si ji dělají doma ve sklepě nebo v garáži. Bývá to svátost a chlouba, ale kromě potenciálních zdravotních rizik jde především o …

Tanec a hudba: Medicína, která lidem vrací radost do života

Rozhovor
Od malička rád bavil lidi. Využil taneční průpravu a s pomocí gerontologů, lékařů a odborníků na péči a aktivizaci seniorů i zdravotně postižených vytvořil metodu EXDASE. Dnes díky ní pomáhá seniorům, lidem s demencí, ale i vozíčkářům. Za svoji metodu, která lidem vrací radost ze života, dostal Petr Veleta letos Cenu za mimořádný přínos v oboru gerontologie.
Rolovat nahoru