To by sice mohlo indikovat o něco menší objem červencových intervencí, než jsme dosud odhadovali (cca 8 mld. eur, pozn. aut.), stav devizových rezerv však ovlivňují i výkyvy kurzu a výkonnost aktiv v bilanci centrální banky, jako jsou akcie nebo dluhopisy, proto tomu tak nutně nemusí být.
Koneckonců v květnu i červnu byly oproti našim odhadům na základě bilance ČNB skutečné intervence nakonec vždy vyšší. Tlak na oslabení koruny by měl být podle nás udržován pokračujícím deficitem zahraničního obchodu, respektive celého běžného účtu platební bilance.
Kromě pravděpodobně již brzy vrcholícího úrokového diferenciálu a reálného posilování kurzu v návaznosti na vyšší tuzemskou inflaci ve srovnání se zahraničím, koruně navíc stále nepomáhá ani globální sentiment, který favorizuje v době zvýšené nejistoty především dolar.
Do konce roku tak očekáváme oslabení koruny, které bude vycházet z fundamentů a které nebude ČNB plně neutralizovat svými intervencemi.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
