Ještě předtím, než začneme investovat, měli bychom si položit otázku, proč vlastně investujeme? Co je naším cílem? Chceme si za dva roky pořídit nové auto, za šest let financovat nákladná studia dětem, nebo je naším cílem střádat prostředky na penzi?
Od odpovědi se odvíjí důležitý parametr veškerého investování, jímž je časový horizont. Na tomto horizontu výrazně závisí vhodný rizikově-výnosový profil, kterého bychom se měli, až na menší odchylky, držet.
Platí proto jednoduchá zásada, že čím delší horizont zbývá do konce investice, tím více si můžeme dovolit zapojit i více rizikových aktiv do portfolia a naopak. Základní „kuchařka“ každého investora učí znalosti investičního trojúhelníku, neboli vztahu rizika, výnosu a likvidity.
Obecně neexistuje produkt, který by uspokojivě naplňoval všechny tři vrcholy investičního trojúhelníku zároveň, protože by byl z pohledu poskytovatele neudržitelný a neufinancovatelný. Nabízí-li vám někdo takovýto produkt, zpozorněte, nejspíš s vámi nemá ty nejlepší úmysly.
Ale zpět k investičnímu cíli. Pokud chceme postupně střádat prostředky na penzijní účely, můžeme zvolit investiční strategii s větším zastoupením akciové části.
Ten, jehož cílem je pořízení auta, musí mít drtivou většinu prostředků již připravenou a případně je vložit do nejkonzervativnějších produktů, včetně spořicích účtů a termínovaných vkladů. Kdo pro změnu plánuje za šest let financovat studia dětí, může zkusit poněkud odvážnější řešení v podobě vyváženého smíšeného fondu.
Odhadování budoucí výkonnosti akciových a jiných obdobně rizikových trhů na základě korekcí jejich stávajících výkyvů a bez přihlížení k fundamentům, je jedním z dalších přehmatů drobných investorů. Řada z nich se totiž s ohledem na dlouhodobé střídání etap akciového trhu utvrzuje v přesvědčení, že po velkém propadu přijde rychlé zhodnocení a naopak.
Jenže nákupní příležitosti po těchto prudkých propadech se vyskytnou jen jednou za mnoho let a nelze na nich tedy stavět systematickou strategii. To, čemu se v daném roce nejvíce dařilo a to, kdy byl nejlepší čas k nákupu, víme s jistotou až s odstupem několika let.
Další chybou drobných investorů jsou investiční rozhodnutí založená na informacích z médií. Je třeba si uvědomit, že zprávy o nových makrodatech nebo firemních výsledcích se promítají do vývoje indexů okamžitě.
V okamžiku, kdy investor zadá příslušný nákupní nebo prodejní příkaz, a ten se projeví na účtu příslušného ETF nebo fondu, uplyne několik hodin až dní od okamžiku, kdy již finanční trhy dotyčnou zprávu ve svém vývoji plně zohlednily.
Nevhodně sestavené portfolio z hlediska diverzifikace pak může napáchat více škody než užitku. Stejně tak může i sebelepší strukturu portfolia šitou na míru investora pokazit také špatný výběr investičních nástrojů.
Kromě vyvarování se dílčích chyb je přínosné uspořádat celkový proces sestavování portfolia. Na jeho začátku by měly stát úvahy o investičních cílech a přiměřeném složení portfolia v rámci hlavních tříd aktiv, poté zohlednění možných měnových, regionálních nebo sektorových preferencí a až v poslední fázi je na místě uvažovat o výběru konkrétních produktů.
Analytik kapitálových trhů společnosti Moneco
(Redakčně upraveno)
