Jak fungují brigády, přesčasy a nařízené dovolené v době koronaviru

Poradna
Jediné, co se dá nyní s jistotou říci o pracovním trhu, je to, že se mění. Pracovníci v cestovním ruchu, kultuře a gastronomickém průmyslu hledají nové uplatnění, naopak plné ruce práce mají prodavači, skladníci, kurýři a samozřejmě zdravotníci. Praktické informace přijdou vhod všem, kdo si v současné době chtějí přivydělat, i těm, kteří mají zrovna práce až nad hlavu.
Kdyby například prodavačka z obchodu s oděvy chtěla jít na brigádu do supermarketu, musel by s tím její zaměstnavatel souhlasit. Když si ale najde brigádu ve skladu a její zaměstnavatel se takovou činností nezabývá, žádný souhlas nepotřebuje. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Může zaměstnavatel nařídit práci přesčas?

Pro přesčasy nouzový stav nepřinesl žádná zvláštní pravidla. Nadále platí, že přesčasy nemohou vykonávat mladiství ani těhotné zaměstnankyně. Také je potřebné zmínit, že práci přesčas je možné nařídit pouze z vážných provozních důvodů, avšak u zaměstnanců, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok, práci přesčas nařídit nelze (pozn. aut. – tito zaměstnanci vykonávat práci přesčas mohou, avšak jen s jejich souhlasem).

Zcela výjimečně je možné přesčas nařídit i na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, ale pouze v případě, že danou práci nelze provést v pracovní den. Jde například o nakládání zboží, inventury, krmení a ošetřování zvířat nebo práce „na záskok“.

Pokud jsou podmínky pro nařízení přesčasu splněny, zaměstnanec vykonávání práce přesčas nemůže odmítnout (samozřejmě s výjimkou kategorií zaměstnanců uvedených výše). V jednom týdnu však práce přesčas nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin, ročně potom 150 hodin. Dobu odpočinku mezi směnami (8 hodin) zaměstnavatel krátit nemůže. Odměnou za přesčas je ze zákona dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku.

PSALI JSME:
Práce o svátcích je dobře placená mrzutost

Může zaměstnavatel nařídit povinnou dovolenou?

Mnoho společností vzhledem k současným omezením zavřela své provozovny nebo přerušila výrobu, své zaměstnance posílají pracovat na home office. V některých případech nařídily čerpat dovolenou. Měly na to právo?

Podle zákoníku práce si čerpání dovolené neurčuje zaměstnanec, ale zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel dovolenou nařídit může, je však povinen tuto skutečnost oznámit zaměstnancům písemně, a to minimálně 14 dní dopředu. Uvedenou lhůtu je možné i zkrátit, avšak jenom se souhlasem zaměstnance. Jednoduše řečeno, zaměstnavatel se na tom musí se zaměstnancem dohodnout.

Jak si v současné době přivydělat?

Pokud zaměstnanci chtějí nastoupit na brigádu, například formou Dohody o provedení práce (DPP) nebo Dohody o provedení činnosti (DPČ) mimo hlavní pracovní poměr, neexistují žádná omezení. Každopádně by si ale zaměstnanci měli dát pozor, aby šlo o brigádu, při které budou vykonávat činnost, která není shodná s předmětem činnosti jejich současného zaměstnavatele.

PSALI JSME:
Nástup na dovolenou i její délku určuje výhradně zaměstnavatel

Pokud by šlo o brigádu, při které bude zaměstnanec vykonávat činnost, která je shodná s předmětem činnosti jejich současného zaměstnavatele, je třeba, aby si zaměstnanec vyžádal souhlas svého současného zaměstnavatele.

Důležité je ale připomenout i to, že je vždy nutné zohlednit i obor činnosti zaměstnavatele, přestože se na první pohled může zdát, že pro pracovní náplň konkrétního zaměstnance není přímo důležitá. Například účetní, která pracuje u stavební společnosti (tedy společnosti, která se nevěnuje poskytováním účetních služeb), může klidně vykonávat práci účetní i u jiného zaměstnavatele, ovšem pokud nejde o jinou stavební firmu.

Na brigádu nelze nastoupit v době neschopenky. V tomto případě by totiž šlo o porušení režimu, který by mohl vést k odnětí nebo zkrácení nemocenské. V případě ošetřovného je teoreticky možné vykonávat práci na brigádě, avšak za dny, kdy má zaměstnanec příjem z brigády, mu dávka ošetřovného nenáleží.

Autor je vedoucí náboru a marketingu ve společnosti Manuvia
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Pracovní právo: Jak řešit hrozbu nákazy koronavirem v zaměstnání?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.