Přestože si 96 % Čechů myslí, že o finanční gramotnost by se měl starat školní systém, očekávají, že se vzděláváním v tomhle směru jim pomůže i ministerstvo financí, Česká národní banka či přímo samotné banky (84 %). Téměř stejnou měrou se podle nich musí zapojit i rodina (89 %).
Výchově svých dětí a vnoučat se tématům spojeným s financemi pravidelně a záměrně věnuje více než polovina rodičů či prarodičů. Téměř dvě třetiny rodičů snaží svým potomkům vštípit základy správného finančního hospodaření poměrně brzy, nejčastěji již v předškolním věku (38 %).
Většinou se přitom řídí svými vlastními zkušenostmi (83 %), více než příručkami a učebnicemi, které využívá 15 % rodičů. Mladí rodiče do 26 let potřebné informace vyhledávají v 79 procentech případů na internetu.
„To vůbec nemusí být špatná volba, neboť dnes existuje poměrně široká škála možností, jak se o financích učit třeba i zábavnou formou s využitím on-line her, anebo přes různé mobilní a webové aplikace. Vyzkoušet si základní pravidla a poznávat, jak zacházet s penězi, můžeme ale i off-line např. při deskových hrách či nikdy nestárnoucí hře na obchod,“ říká k výsledkům průzkumu Helena Brychová, vedoucí vzdělávacích projektů ČBA.
„Významnou roli při finančním vzdělávání dětí hraje kapesné, které pro ně může být prvním setkáním s finanční realitou. Z našeho průzkumu vyplynulo, že polovina dětí dostává kapesné pravidelně – buď v měsíční, nebo týdenní frekvenci. Nejčastěji jde o částku do sto korun týdně, výše se však samozřejmě odvíjí podle věku dětí, např. děti starší 15 let dostávají spíše okolo 200 korun týdně,“ vysvětluje Brychová a dodává, že ne všechny děti jsou ale se svým kapesným spokojené.
S výší kapesného je spokojeno 44 procent dětí – alespoň si to myslí jejich rodiče. Čtvrtina dětí pak kapesné nedostává vůbec, ale do této kategorie spadají z velké části děti předškolního věku (60 %). Na 52 % rodičů dává svým potomkům vedle kapesného i odměnu za občasnou nadstandardní pomoc v domácnosti.
Pozitivní přístup mají rodiče také v odměňování za dobré vysvědčení nebo zahradní práce, jako je třeba posekání zahrady. Oproti tomu slušné chování (68 %) nebo úklid vlastního pokoje (63 %) nejsou pro rodiče důvodem pro finanční odměnu.
Více než polovina rodičů je dle svých slov v rozhodnutích o dětských financích konzistentní – ať už jde o odměny nebo o kapesné, děti dostávají peníze podle jasně stanovených pravidel, která platí i v situaci, kdy své peníze utratí. Sedm z deseti rodičů zpravidla nerozhoduje o tom, za co jejich děti své peníze utrácejí, ať už jde o odměny či kapesné. Podle Brychové jde o správný přístup.
„Pokud dětem nějaký finanční obnos dáme, již bychom je neměli příliš svazovat v tom, za co jej mohou utratit. Můžeme to s nimi ale probrat a říct jim, proč konkrétně my danou věc považujeme za dobrý či špatný nákup, a jít jim příkladem, ale samotné rozhodnutí bychom měli nechat na nich. Ani nám nikdo neurčuje, za co máme utratit svou výplatu,“ dodává Brychová.
Na 12 % rodičů přitom ale požaduje, aby se jich děti před nákupem dovolili, pětina na tom trvá od určité finanční částky. Velká část rodičů dnes dětem zřizuje běžné bankovní účty s platební kartou (42 %). Při pořízení platební karty je zároveň důležité dětem vysvětlit i základní pravidla, jak kartu bezpečně používat.
Vzdělávání dětí mají pomoci již etablované projekty – na podzim Bankéři do škol a na jaře mezinárodní soutěž ve finanční gramotnosti European Money Quiz, jejíž letošní 3. ročník musel být odložen. Aby však rodiče na domácí výuku nezůstali sami, připravila asociace kampaň „Mluvit s dětmi o penězích se vždycky vyplatí“ aneb Rady a tipy pro bezradné rodiče.
„Jednou z našich dlouhodobých aktivit na poli finančního vzdělávání je také seriál Bankovkovi, který připravujeme společně s ČT pro dětský televizní kanál Déčko. V letošním roce jsme sitcom rozšířili o kratší epizody určené mladším dětem, které je mohou sledovat od začátku dubna na Planetě YO,“ uzavírá Brychová.
