Jak inflace zamává s nemovitostmi?

Názor
Podnikoví manažeři si teď často stěžují: V médiích se málo píše o prudkém zdražování, jemuž čelíme. Odpověď je nasnadě. Dokud se růst cen materiálů, od dřeva přes plasty po ocel, kromě výrobních cen nepromítne také do cen spotřebitelských, řadového občana tak moc zajímat nebude.
Mnozí Češi nyní investují do pořízení nemovitosti právě v obavě z výraznější a trvalejší inflace. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Navíc si sami manažeři zdražováním nenechávají kazit náladu. Což uklidňuje i média. Letos v červnu manažeři zhodnotili meziměsíční změnu výrobních podmínek v tuzemském průmyslu jako zlepšení, a to dokonce nejvýraznější za uplynulých alespoň dvacet let.

Růst výrobních cen se do vzestupu těch spotřebitelských promítne zejména tehdy, bude-li trvalejšího rázu. Pak už bude pro výrobce neudržitelné ponížením marže zadržovat plný přenos zdražení do konečných cen. Většinový expertní názor nadále předpokládá právě to, že prudký nárůst cen vstupů je jen přechodnou ozvěnou pandemie.

Nečekaně brzké a výrazné uvolnění čínské měnové politiky z minulého týdne je dosud nejzávažnějším varováním, že postpandemické zotavení zdaleka nemusí být tak hladké, jak se letos na jaře široce věřilo. A to bez ohledu na delta variantu covidu. Zásadnější neduhy čínské ekonomiky a její pomalejší než předpokládané zotavení z covidu by neblaze poznamenaly celý svět, způsobily dezinflační tendence a pokles ceny surovin i materiálů.

PSALI JSME:
Cenu ropy stahuje dolů obava z delta mutace covidu či vyhlídka na olympiádu ve stavu nouze

Pravděpodobnost trvalejší výrazné spotřebitelské inflace, v Česku v pásmu tří až pěti procent, je tedy jen zhruba pětinová, a spíše se snižuje, i s ohledem na nejnovější vývoj v Číně. Vyloučit ji však rozhodně nelze. Pandemické inflační echo by ale musely podpořit další proinflační faktory, aby se z výraznější inflace stala záležitost středně- a dlouhodobá.

Střednědobě nelze vyloučit, že se zdražení cen vstupů přenese nejen do spotřebitelských cen, ale také začne formovat inflační očekávání a skrze jejich vzestup pak ovlivňovat například mzdová vyjednávání. Ale ani to by ještě k trvaleji navýšené inflaci nestačilo. Musely by se přidat také dlouhodobé faktory. Těch ovšem oproti uplynulým letům přibývá.

Jsou zejména demografického, geopolitického a technologického rázu. Poměrně rapidně postupující stárnutí čínské populace znamená, že někdejší „dílna světa“ čelí úbytku pracovní síly, jenž vytváří citelný tlak na růst tamních mezd.

Přitom ještě v „nultých letech“ Čína představovala mocný zdroj celosvětového snižování inflace. Čína už není „levnou dílnou“, takže také stoupá geopolitická asertivita tamního režimu. Na obzoru je nová studená válka, mezi Čínou a USA. Těžko předjímat podobu studenoválečnického střetu 21. století.

PSALI JSME:
Zdražily vstupní materiály. Dominantní dodavatelé využili situace na trhu

Deglobalizační tendence, které takřka zákonitě vyvolá, ovšem představují další dlouhodobě působící inflační faktor. Práce se totiž v jeho důsledku sice vrátí z Číny do Evropy nebo USA, avšak Francouz, Němec nebo Američan za ni budou žádat daleko vyšší mzdu než Číňan.

Pandemie navíc obnažila zranitelnost mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců, takže i kdyby ke studené válce nedošlo, mezinárodně činné firmy se stejně budou snažit tyto řetězce zkracovat. Což je jen další inflační tlak, neboť do jejich stávající délky, zahrnující třeba i tři kontinenty, je firmy natáhly právě proto, aby produkční ceny co nejvíce srazily.

Něco za něco. Zkrácení řetězců zvyšuje jejich odolnost vůči globálnímu otřesu typu pandemie, avšak zároveň nákladnost vlastní výroby. V neposlední řadě je mocným inflačním tlakem, jenž má dlouhodobý potenciál, celkové „zelenání“ ekonomik. Environmentálně šetrnější technologie jsou zkrátka dražší než ty špinavé, jinak by je firmy již dávno využívaly, a nebylo by třeba rozsáhlých dotačních programů.

Dvacátá léta se tak vskutku mohou nést ve znamení mnohem výraznějších inflačních tlaků, než jakým jsme uvykli v letech „nultých“ a desátých.

PSALI JSME:
Bláhový evropský sen o stěhování výroby

Mnozí Češi nyní investují do pořízení nemovitosti právě v obavě z výraznější a trvalejší inflace. Jenže pokud by se vskutku taková inflace roztočila, může to momentálně přehřátý nemovitostní trh ochladit jako máloco jiného. Centrální banky by vůči výraznější inflaci musely zakročit důraznějším zvýšením úrokových sazeb, aby ji zkrotily.

Trvaleji navýšené úroky znamenají trvalejší zdražení hypoték. Odliv podstatné části hypotečního financování by zásadně zpomalil růst cen realit. Navíc v době vyšších úroků budou pro banky, fondy a další velké hráče ve finančnictví v porovnání s dneškem relativně atraktivnější jiné investice než ty do nemovitostí.

Třeba do vládních dluhopisů. Výrazný přesun globálního kapitálu z nemovitostí do dluhopisů pochopitelně také vyvolá tlak na pomalejší růst, ba v krajním případě i zlevnění nemovitostí.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Banky plošně zdražují hypotéky

Zavřít reklamu ×
  1. Ale ve skutečnosti je to přesně naopak. Ceny materiálu začaly zdražovat proto, že makroekonomové oznámili, že očekávají inflaci, média to týden v kuse omílala, a dodavatelé proto ceny začali zvyšovat „aby nezůstali pozadu“. Nádherné sebenaplňující proroctví, ta dnešní makroekonomie.

  2. Kdyby to takhle fungovalo i ve fundamentální ekonomice, tak to by bylo hodně zlé, takto to funguje ale právě jen v té, kde není valná „intrinstic value“ tj. žádná vnitřní hodnota (různé ty kryptobublinky, gamestopy, virtuální itemy apod.). Tady právě problém je ten, že tam intrinstic value a hodnota je, a je daná ne spekulativní poptávkou, ale reálnou fundamentální poptávkou a nabídkou, kdy prostě lidé měli čas, tak vylepšovali bydlení, a naopak produkce díky tomu, že seděli zjednodušeně doma na zadku a nechodili do práce vyrábět cihly, tak šla naopak dolů a výsledkem je posun ceny nahoru. Oni by dodavatelé rádi dodávali i za tu nižší cenu, ale nemají prostě co. Svět funguje už 2 roky v režimu RVHP a za RVHP jste si taky museli za podpultovku připlatit.

  3. A ještě k tomu článku, že se práce vrátí z Číny na západ, ona se tam nevrátí, ona se přelije do Indie, ovšem vstupuje tu do hry poslední faktor, se kterým bohužel málokdo počítá, ale který je ale fatální, a sice enviromentální Armaggedon, protože po rozmachu v Číně to bude další spotřebitel neobnovitelného zdroje – přírodních zdrojů a stavu planety, výsledkem bude buďto, že vyšší civilizace tento projekt a svět konečně stopne (much will be pain but still is time už platit nebude, už není rok 2001), nebo 3. světová válka, nebo jednoduše se tu udusíme a usmažíme ve vlastní šťávě jak se planeta stane neobyvatelnou a bez života pokračováním pochodů, které už začaly a jsou prakticky nezvratné s jednosměrnou jízdenkou do pekla. Ono enviromentální faktor se dost přehlíží, ale i do inflace silně zasahuje, jen to není zatím tak znát (problém obecně geometrických křivek je plíživý nástup, dlouhá zdánlivá linearita a pak je pozdě).

  4. A ještě kdyby někdo nechápal enviromentální inflaci, tak dovysvětlím, nahoru půjdou ceny bydlení v obyvatelných zonách ve vyšších zeměpisných šířkách v relativně ještě stabilních zemích, naopak dolů půjde cena života (zažije inflaci – znehodnocení, moc lidí škodlivých planetě a tudíž i celku = jednotlivec je bezcenným), nahoru půjdou ceny potravin, střeliva, krmiva, rostlin, zvířat, obecně všech položek s vnitřní užitnou hodnotou, ale inflaci coby znehodnocení zažijí a zažívají měny jako takové, protože peněz se lidé nenají, díky tomu, že ani peníze nemají vnitřní hodnotu, už nyní se lidé hotovosti zbavují, protože je otřesena právě ta víra v ní, takže se z ní stává horký brambor, a to tlačí číselnou inflaci, díky enviromentální krizi se bude eskalovat i o tu nečíselnou, o cenový nárůst některých hodnot omezených životními podmínkami a pokles jiných, dnes třeba ceněných.
    Jinak u měn se bavíme o inflaci důvěry v měny jako takové (a kryptoměnami aka shitcoiny nahrazujícími fiat měny to fakt nespravíte, to je vytloukání klínu klínem, spraví to až fixace na nějaký fundament, jenže to vyvolá zase podobné problémy, kterými trpěl zlatý standard).
    Ono se přemýšlením, co bude, dá přijít na dost věcí, byť není moc o co stát, ale štěstí bude přát připraveným a že bude sakra na co se připravovat. Určitě bych nedržel shitcoiny, fiat peníze, kvaziumělecká díla a sběratelské předměty, které akorát generují náklady na zabezpečení a úschovu a v krizi je nikdo nebude chtít, ani nemovitost někde u moře. Spíš barák z betonu v travnatém kopci, s betonovým sklepem plným zásob, zahradou, krytou zahradou, samopalem a vytahovací plachtou s nápisem „WE are not like other humans, please save us…“.

  5. Ceny materialu vzrostli jen docasne vsak on se casem najde novy vyrobce co predrazene konkurenci ukaze zada… 😀 a kecy ze ceny materialu se do ceny bytu nepromitaji to vzali kde takovej blabol? asi proto nehorazne zdrazili veskere nemovitosti protoze developeri si snizili marze…. :D:D:D

  6. Nerozumím:Jak je možné že cena srovnatelné nemovitosti RD.na vesnici v Rakousku je levnější než v cz?A nejen RD.

Napsat komentář: jj Dan Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.