Pro analýzu spotřebitelské inflace vybral analytický tým XTB ty kategorie, které lze snadno a přímo propojit s odpovídajícími cenami komodit. Změny cen v těchto kategoriích samozřejmě závisí i na dalších faktorech, jako jsou např. náklady na pracovní sílu.
Nelze však popřít, že nárůst významu těchto kategorií je především důsledkem růstu cen komodit. V loňském roce ceny různých surovin rostly o několik desítek procent, a proto některé kategorie nabraly na významu.
Z dlouhodobého hlediska je dopad kategorií, jako je chléb, obilí, maso, káva, domácí energie a palivo pro dopravu, zanedbatelný. Ve Spojených státech tvoří společný příspěvek těchto kategorií 0,1 procentního bodu k průměrné inflaci ve výši dvou procent.
V eurozóně je dopad kategorií těchto surovin za posledních deset let kolem 0,3 procentního bodu s průměrnou inflací 1,3 procenta. Analýzou výše uvedených údajů lze dospět k podobným závěrům jako ostatní ekonomové – komodity mají v dlouhodobém horizontu omezený vliv na inflaci.
Nyní je však situace zcela odlišná. Podíváme-li se na posledních 12 měsíců a zejména na data za březen, zjistíme, že vybrané kategorie komodit se na inflaci eurozóny podílejí zhruba 50-60 procenty, zatímco v USA 30 procenty. Co stojí za pozornost?
Největší podíl mají energetické zdroje, jak pro domácí spotřebu, tak pro výrobu elektřiny a tepla. Inflace výrobců v této kategorii meziročně vzrostla téměř o 100 procent. Kategorie zemědělských komodit jsou v celkovém hodnocení inflace méně důležité, ale jejich příspěvek se oproti dlouhodobému průměru několikanásobně zvýšil.
Dopad domácích cen energií v USA je mnohem menší, než v eurozóně. To může být způsobeno tím, jak jsou kategorie definovány. Ve Spojených státech prudce vzrostla kategorie přístřeší (hlavně náklady na pronájem, pozn. aut.), což nepřímo ukazuje i na výrazné zvýšení cen energií.
Přímý dopad cen komodit na inflaci v dlouhodobém horizontu je tedy spíše omezený, zatímco v krátkodobém horizontu je mnohem důležitější. Je třeba mít na paměti, že ceny komodit a zejména ceny energetických komodit, mají silný nepřímý dopad na náklady téměř ve všech odvětvích hospodářství.
Například energie jsou významným nákladem pro výrobu chleba a také na jeho dopravu. Dalším příkladem je káva, která se často vozí z Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie na druhý konec světa. Jerome Powell, předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému (centrální banka USA, pozn. red.), nedávno poukázal na to, že pokaždé, když cena ropy vzroste o deset dolarů za barel, přidá to inflaci 0,2 procentního bodu.
To je poměrně dost, vezmeme-li v úvahu, že váha cen pohonných hmot v inflaci CPI (index spotřebitelských cen, pozn. red.) v USA a dalších zemích se obvykle pohybuje kolem čtyř až pěti procent.
Kromě energií a potravin rostou i ceny průmyslových kovů, které jsou základním pilířem výstavby infrastruktury. Podle odhadů tvoří ceny oceli, mědi, hliníku a niklu deset procent všech nákladů na výrobu automobilů. Vezmeme-li v úvahu rostoucí ceny všech zmíněných surovin, musí být náklady na finální produkt výrazně vyšší.
V případě zdravé ekonomiky se navíc vyšší ceny komodit nemusí nutně promítnout do ceny konečného produktu. Výrobci také ne vždy přenášejí všechny náklady na spotřebitele. Pokud například cena niklu nebo zinku stoupne o sto procent, ale ekonomika je stabilní, je velká šance, že společnosti nepřenesou náklady na spotřebitele a vyhnou se tak jejich negativní reakci.
Když jsou však všechny komodity drahé a zároveň silná poptávka, budou se společnosti v určitém okamžiku snažit zůstat ziskové, a to i za cenu ztráty kupců. Měření dlouhodobého dopadu cen komodit na inflaci tedy může být zavádějící.
Inflace zpravidla nutí investory nakupovat fyzická aktiva, jako jsou komodity, aby ochránili své prostředky před poklesem kupní síly. V tomto případě může investor zvolit buď pasivní, nebo aktivní přístup.
První lze provést investicí do ETF (burzovně obchodované fondy, pozn. red.) nebo ETC (Exchange Traded Commodities, pozn. red.). V takovém případě ale nelze použít finanční páku, nelze zaujmout tzv. krátkou pozici a podíly fondu jsou obchodovány v burzovních hodinách.
Investoři se mohou rozhodnout i pro proaktivnější přístup, kdy se zaměří na investice do komodit prostřednictvím CFD kontraktů (Contract for difference, pozn. red.). V tomto případě mají k dispozici širokou škálu komodit, u nichž navíc mohou využít finanční páku, otevírat dlouhé i krátké pozice a obchodovat celý pracovní týden.
Autor je hlavní analytik společnosti XTB
(Redakčně upraveno)
