Jak koronavirus útočí na hlavu

Britská organizace The Royal Society for the Encouragement of Arts, Manufactures and Commerce zjistila, že přes sto tisíc lidí ve věku od 14 do 30 let během jednoho roku vyhledávalo pomoc kvůli duševním problémům raději na internetu, než aby zašlo za specialistou.
Z tzv. pracovníků první linie se ozývají především zdravotníci, pracovníci z pečovatelských služeb či lidé ze samosprávy. Hlavním tématem je přetíženost, ale i smysl života. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Brát internetové diskuze a sociální sítě jako řešení ale odborníci vůbec nedoporučují. „Sociální sítě nejsou vhodnou metodou, která by lidem s duševními problémy mohla pomoci. Naopak, mohou jen uškodit a navést je špatným směrem,“ uvedl pro web deníky Daily Mail výzkumný pracovník Tom Harrison.

Odborníci se rovněž shodují, že takové giganty, jako je Facebook nebo Instagram, by měly mít morální povinnost pomáhat lidem v přístupu k odborníkům. Rovněž doporučují, aby všichni, kdo cítí, že mají nějaký duševní problém, vyhledali specialistu.

V poslední době počet těch, kteří se na sociálních sítích nejen v Británii zapojují do diskuzí ohledně jejich psychických problémů, stoupá. Mezi hlavní probíraná témata patří právě deprese, těžké životní situace, stres, úzkost, nebo dokonce možnost sebevraždy.

Úzkost, smutek a strach – to jsou nejčastější emoce, s nimiž se lidé v České republice obracejí na odborníky z platformy Dělám, co můžu. „Dominantním jevem je zhoršení dřívějšího stavu u lidí, kteří již nějaké potíže měli. Typicky partnerských či rodinných vztahů, trpících tím, jak spolu nyní členové domácnosti tráví mnohem více času. Objevují se samozřejmě i obavy o blízké osoby. Málokdy naopak lidé volají kvůli koronaviru jako takovému,“ říká autor projektu, psychoterapeut Pavel Pařízek.

PSALI JSME:
Psychiatři očekávají, že přibyde pacientů s úzkostmi

Ze zhruba šesti set zdokumentovaných kontaktů lidé ve 40 % případů konzultovali otázky partnerských vztahů. Ve 35 % potom osobní témata jako např. zvládnutí existenciální či existenční situace, studia, práce apod.

Mezi jevy, které se s epidemickou krizí objevily nově, patří stavy, jaké zažívají např. vězni na samotce. Takoví lidé celkově ztrácejí svůj životní rytmus. Mají potíže s novou organizací dne a ztrátou časové struktury. Neví, jak dlouho karanténa trvá a musí si vzpomínat, jaký je den. Dochází u nich často i k fyzickému pustnutí.

„Tyto lidi drží jako v klinči neohraničenost aktuálního nouzového stavu. Neví, kdy mu bude konec. Navíc na sebe mívají vysoké nároky, jako by měli situaci zvládnout. Srovnávají se s okolím a třeba z toho nevychází dobře. Trpí tím, že jsou v kontaktu s existencí věcí, které nemohou kontrolovat a ovlivňovat,“ upřesňuje Pařízek. Z tzv. pracovníků první linie se podle něj ozývají především zdravotníci, pracovníci z pečovatelských služeb či lidé ze samosprávy. Hlavním tématem je přetíženost, ale i smysl života.

PSALI JSME:
Technologie pomáhají s péčí o duševní zdraví

„Je smyslem života ochránit se před nástrahami smrti i za cenu rezignace na běžný život? Chození do práce, setkávání se s rodinou a přáteli, naplňování svých sociálních potřeb? Platí stále, že člověk je svojí podstatou tvor společenský?“ klade na Facebooku zásadní otázky těchto dní porodník, gynekolog a genetik MUDr. Pavel Calda.

Podle Caldy jsou otázky, na které teď hledají odpovědi mnozí: „Můžeme každého jednotlivého člověka ochránit před rizikem smrti, aniž bychom ho zbavili radosti ze života? Můžeme jej zavřít do sterilního stanu?“ Calda, díky svým zkušenostem a praxi spojené s rozením nových človíčků, přináší i odpovědi: „Člověk by měl být smířený nejen se životem, ale i smrtí. Jako se nás nikdo neptal, jestli jsme se měli narodit, tak se nás nikdo nebude ptát na to, kdy máme odejít.“

„Já jsem připraven – a nemusí to být zrovna Covid-19 pneumonie. Neplánuji vydržet do totální senility. Není to o kvantitě, délce přežívání, ale kvalitě života. A když to má nastat, ať to nastane. Ale zavřít se doma na dva roky do karantény, abych se dožil Alzheimera nebo rakoviny, to tedy neplánuju,“ uzavírá Calda.

PSALI JSME:
„Chybí nám pocit jistoty a bezpečí,“ říká filozof Erazim Kohák

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Z pohádky do pohádky

Mnozí, než se do toho pustí, zapřemýšlí nad tím, jestli je dobré přivést dítě na tento svět. Jestli mu výchovou podsouvat názor, že dobro vítězí nad zlem, když je očividné, že je to v praktickém životě spíš výjimka. …

Wanda Jablonski: Něco na té ženě je

„Nejlepší novináři bývají částečně také detektivy, ba diplomaty – a někdy dokonce ovlivní dějiny. Wanda Jablonski taková byla,“ píše se v recenzi knihy Queen of Oil Club: The Interpid Wanda Jablonski and the Power …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru