Jak lidé osídlovali Evropu? Odpověď dává unikátní výzkum myší

Vědci z Akademie věd se na historické osídlování nejstaršího kontinentu podívali prostřednictvím myší. Mezi myší domácí a člověkem byl totiž od nepaměti velmi úzký vztah. V aktuální studii, kterou mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici, došli k novým zajímavým poznatkům o evoluci a šíření tohoto drobného savce.
Výzkum myší ukazuje nové poznatky také o lidech. Ilustrační foto: Pixabay.com
Výzkum myší ukazuje nové poznatky také o lidech. Ilustrační foto: Pixabay.com

Rozsáhlý výzkum zahrnoval více než osm tisíc myší. Jeho právě zveřejněné výsledky mění dosavadní představy o kolonizaci Evropy a pohled na vzájemné působení lidí a zvířat. Myš domácí je klíčovým modelovým organismem v mnoha vědeckých oborech a zároveň po člověku druhým nejvíce studovaným savcem.

Přesto zůstávají znalosti o její evoluční historii neúplné. Tyto mezery se rozhodl objasnit vědecký tým z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Výzkum prokázal, že kolonizace Evropy oběma poddruhy myši domácí se děla zcela odlišně.

Zatímco východní poddruh (Mus musculus musculus) byl v Evropě zastoupen jednou hlavní linií, západní poddruh (Mus musculus domesticus) se šířil několika různými cestami.

„Naše výsledky ukazují, že příběh migrace myší v Evropě je mnohem složitější, než jsme si dosud mysleli,“ řekl Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky. Na rozdíl od předchozích studií vycházel badatelský tým ze současných poznatků, které dokládají bohaté obchodní kontakty mezi střední, západní a severní Evropou v době bronzové.

„Další kolonizační fáze byla pravděpodobně spojena s odchodem germánských a následným příchodem baltsko-slovanských kmenů do uvolněného prostoru. Naznačujeme, že tímto způsobem mohl vzniknout unikátní genetický mix severoevropských myší, který poutá pozornost vědců od osmdesátých let minulého století,“ sdělil Macholán.

Poprvé před 500 000 lety

Myši domácí se poprvé objevily na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině zhruba před 500 tisíci lety, kde se posléze rozdělily do několika poddruhů. Přibližně před 12 tisíci lety se připojily k lidským společnostem a spolu s nimi se postupně rozšířily po celém světě.

Bělozubka tmavá. Foto: M. Berroneau
Bělozubka tmavá. Foto: M. Berroneau

V Evropě se setkávají dva nejrozšířenější poddruhy a na hranici jejich areálů vznikla takzvaná hybridní zóna, kde se oba poddruhy kříží a produkují hybridní potomstvo. Tato úzká zóna je geograficky jasně definovaná a poskytuje vědcům jedinečnou příležitost studovat genetické rozdíly mezi oběma poddruhy.

„V naší práci jsme měli k dispozici jedinečně rozsáhlý soubor více než sedmi tisíc vzorků myší podél 900 kilometrů dlouhého úseku hybridní zóny napříč celou Evropou a tisícovku dalších vzorků z celého světa,“ vysvětlil Jaroslav Piálek z Ústavu biologie obratlovců.

„Na sekvencích dvou genů mtDNA jsme opět ukázali, jak je důležité nestudovat hybridní zónu v jednom místě, protože chování jednotlivých částí genomů podél jejího průběhu Evropou je dynamické,“ dodal.

Vědci doložili, že mtDNA v některých oblastech kontaktní zóny nepřechází vůbec, někde jedním směrem, jinde opačným. V severní části evropské hybridní zóny si východní poddruh dokonce vypůjčil celou mitochondriální DNA od svého partnera ze západu.

„Zjistili jsme, že myši z této oblasti jsou ze stejné linie, jako myši ze Skandinávie, které představují mozaiku jaderné DNA východního poddruhu a mitochondriální DNA poddruhu západního,“ dodal Piálek.

Slovany doprovázely jiné myši

Na základě nových archeologických dat, které se promítly do genetických dat popsaných v aktuální studii, vědci zpochybňují dosavadní představy o šíření myší v severní Evropě. Původní hypotézy předpokládaly buď absenci myší ve Skandinávii v době bronzové, nebo kolonizaci Skandinávie nejprve východním poddruhem (musculus), kterou následně nahradil západní poddruh (domesticus).

Šíření Homo sapiens po světě. Letopočty jsou „před přítomností“ (BP). Autor: NordNordWest – Spreading homo sapiens ru.svg by Urutseg which based on Spreading homo sapiens.jpg by Altaileopard, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=34697001
Šíření Homo sapiens po světě. Letopočty jsou „před přítomností“ (BP). Autor: NordNordWest – Spreading homo sapiens ru.svg by Urutseg which based on Spreading homo sapiens.jpg by Altaileopard, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=34697001

Obě teorie však mají podle vědců významné nedostatky. Proto navrhují alternativní scénář, který předpokládá, že do severní Evropy jako první pronikl západní poddruh myši domácí společně s germánskými kmeny, zatímco východní poddruh se šířil později spolu s migračními vlnami Slovanů.

„Naše studie nejenže mění náš pohled na kolonizaci Evropy myší domácí, ale také přináší nové možnosti pro výzkum lidské historie. Studium genetických stop v myších populacích nám pomáhá lépe porozumět tomu, jak se lidé v minulosti pohybovali a jaké kulturní a biologické interakce tyto jevy provázely,“ poznamenal Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky.

Objev bělozubky tmavé v Česku

S migrací souvisí i jiný objev vědců z Akademie věd, který zveřejnili už v loňském roce. Týká se nového druhu savce, který se usadil na území České republiky – bělozubka tmavá. Objev tohoto drobného hmyzožravce, který je původem z Afriky, představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.

Kdy přesně do České republiky bělozubka tmavá dorazila, není jasné, nicméně vědci odhadují, že v posledních několika letech. „Bělozubka tmavá je drobný hmyzožravec původem ze severní Afriky, nicméně v jižní Evropě, Španělsku a Francii se vyskytuje již několik tisíc let,“ řekla Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí vědecká pracovnice týmu z Ústavu biologie obratlovců, který bělozubku objevil.

„V poslední době se objevovaly zprávy, že doputovala například do Švýcarska nebo se díky člověku dostala až do Irska a Velké Británie. Pohyb směrem na sever byl patrný a její příchod až k nám se dal předvídat. Šíření této bělozubky na severovýchod pravděpodobně souvisí s klimatickými změnami a globálním oteplováním,“ dodala vědkyně.

Sám objev byl nakonec překvapivý, vědci totiž poprvé zaznamenali bělozubku tmavou při terénním výzkumu jiného druhu – myši domácí. Vědcům se podařilo za dva týdny chytit a pomocí DNA určit 14 jedinců bělozubky tmavé, kteří pocházejí z pěti různých míst v Karlovarském kraji.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena