Jak lidé utrácejí během druhé vlny pandemie?

Analýza
Během covidu jsme začali vývoj nominální spotřeby domácností aproximovat (stanovovat přibližnost, odhadovat – pozn. red.) vývojem karetních transakcí = výběry z bankomatů, platby na v obchodech přes terminály a platby na internetu přes platební brány.
Zdroj: Česká spořitelna

Růst karetních transakcí se během léta usadil na úrovně, které jsme pozorovali před covidem. Dobrou zprávou je, že v září (poslední data máme z předminulého týdne, který končil 27. září – pozn. aut.) se růst drží, a to i přes druhou vlnu koronavirové pandemie. Pomáhá tomu naprosto jiná důvěra lidí, než byla během první vlny (v září důvěra domácností vzrostla), a samozřejmě i absence plošného uzavření obchodů.

Tempo růstu domácích (tedy platby jen u českých obchodníků) karetních transakcí je v září cca stejné jako v létě, ale vidíme některé posuny, které mohou souviset s větší opatrností, ale (a to je klíčové) stále velkou ochotou utrácet. Ve srovnání s létem se snížil růst plateb kartou za oblečení (průměr za září 0 % meziročně vs. +22 % v létě) a naopak zvýšil za elektroniku (21 % vs. 15 %), nebo v lékárnách (+7 % vs. -2 %). V číslech také vidíme, že si Češi více si posílají věcí domů přes kurýry (+70 %, vs. +46 %) a snížil se růst plateb za ubytování v penzionech apod. (+37 % vs. +55 %).

Další dobrou zprávou je, že i průmysl si zachovává dobrou náladu. Index nákupních manažerů se totiž v září i v ČR dostal nad 50 bodů, což znamená, že samotné firmy čekají další růst. Německé firmy jsou dokonce ještě více optimistické, což může být podpořeno i schopnosti Německa držet druhou vlnu pod kontrolou.

Plošné bombardování miliardami

Vývoj spotřeby domácností, ale in informací z průmyslu můžeme dát do souvislosti s návrhem rozpočtu na příští rok. Vláda vysvětluje vysoký deficit pro příští rok (320 miliard korun, pokud nebude „zrušena“ superhrubá mzda) i plánovanou podporou spotřeby domácností.

Naše data ukazují, že plošná podpora není potřeba. Je naopak čas na cílené zásahy, které budou efektivnější a především levnější. Například zamezení pádu lidí s nízkými příjmy do dluhových pastí a exekucí by udělalo více užitku a nestálo desítky miliard. I z tohoto důvodu jsme kritiky tak vysokého schodku.

Dále, vláda má mít připravené programy pro případné zhoršení ekonomické situace, ať už kvůli karanténním opatřením nebo díky zhoršení důvěry lidí, pokud by začali mít pocit, že vláda situaci kolem covidu nezvládá. Jde především o tzv. kurzarbeit (ale s lepšími parametry, než co nyní navrhuje vláda) nebo záruční program typu COVID III, ale i na investice, s vyšší zárukou jako má Německo a především platné i pro příští rok (stávající program končí s letošním rokem). Takové programy budou aktivovány jen v případě problémů. Plánovat plošné bombardování miliardami teď není třeba.

Za třetí, co smysl má, je podpořit investice, ale především investice municipalit, kde jsou připravené projekty a investice soukromého sektoru. Pod investicemi se totiž nerozumí jen lití betonu (stavebnictví), protože ty tvoří 40 % z celkových investic.

Dalších 40 % jsou investice do strojů a zařízení a 20 % do duševního vlastnictví. Prakticky jde o podporu robotizace, automatizace a digitalizace a následně o podporu změnu procesů a inovací.

To může vláda podpořit zrychlením odpisů, úvěrovými programy podporující investice nebo snížením sazby daně z příjmů právnických osob pro firmy, které reinvestují vyšší podíl ze zisku. Podpora soukromých investic navíc může zafungovat rychleji, než snaha státu připravit velké stavební projekty, kde historická zkušenost ukazuje, že to není aktivita, ve které by stát byl rychlý.

Další posun zavíračky restaurací

Samozřejmě nálada a karanténa se může změnit. Tento pátek budou oznámeny další opatření. Ministr zdravotnictví Roman Prymula například v neděli oznámil, že by opět mohla být upravena otevírací doba restaurací.

Už po oznámení povinnosti zavřít ve 22:00 jsme zpracovali analýzu dopadu. Vycházeli jsme opět z karetních transakcí Čechů (tedy bez cizinců) a dívali jsme se na čas platby. Mezi 22:00 a 6:00 proběhlo v restauracích během července a srpna deset procent objemu plateb (cca tržby z českých hostů), v klubech a barech to bylo logicky více, 40 %.

Pokud bychom čas uzavírky posunuli například už na 20:00, tak v tomto případě platby kartou naznačují pokles u restaurací o -25 % a u klubů a barů -53 %. Samozřejmě, že lidi, co platili po desáté hodině večerní, mohli zaplatit dříve, takže z tohoto pohledu objem plateb pokles nadhodnocuje. Ale spíše bude mít větší vliv dobrovolné sociální distancování: Prostě do restaurace vůbec nepůjdu, bez ohledu na zavíračku.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Karty na stůl – karanténa zásadně ovlivnila spotřebu českých domácností

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.