Na odpovědi hodně záleží! Pokud by totiž trvale klesaly růstové schopnosti české ekonomiky, znamená to že si budeme muset zvyknout na relativně slabší tempa růstu, při kterých bude Česká národní banka (ČNB) držet relativně výše úrokové sazby.
Debatu o možné revizi potenciálního růstu nastartovala centrální banka se svojí srpnovou prognózou. Podle centrálních bankéřů došlo ve zlomu v růstových možnostech české ekonomiky okolo roku 2016, kdy se vyčerpal růst tažený expanzí exportně zaměřeného průmyslu. Od té doby podle analýz ČNB viditelně zpomaluje trend růstu produktivity.
Proto se ČNB rozhodla v srpnu snížit předpoklad přirozeného tempa růstu ze tří procent na 2,5 procenta (zatím expertně, plná změna v modelovém nastavení proběhne v září). Výsledky jsou však vidět hned – nová prognóza implikuje o poznání vyšší trajektorii úrokových sazeb a slabší korunu (nutno dodat, že i v důsledku dalších faktorů).
Revize potenciálního růstu v modelech ČNB od roku 2016 nám dává smysl a s její pomocí lze i lépe vysvětlit vysokou inflaci posledních let – česká ekonomika se jednoduše více „přehřívala“ i při nižším hospodářském růstu. Otázkou pouze je, zda je revize českého potenciálu směrem dolů dostatečná?
Odhady jsou v tuto chvíli velmi složité, protože si ještě pořádně „nesedl prach“ po dvou velkých globálních šocích – pandemii covid 19 a energetické krizi. Na druhou stranu dostupná čísla ukazují spíše na výraznější zpomalení dynamiky produktivity, které se časem bude potkávat s čím dál menším demografickým příspěvkem.
Naše analýzy proto ukazují na větší zpomalení potenciálu než aktuálně předpokládá ČNB – teoreticky až do blízkosti dvou procent. Pokud by centrální banka sáhla k tomuto radikálnějšímu kroku, posunulo by to (za jinak nezměněných podmínek) předpokládanou trajektorii sazeb ještě o něco výše. I proto ostatně považujeme nynější tržní sázky na snižování českých sazeb za příliš „ambiciózní“ a krátký konec české křivky za příliš nízký.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
