Exekutorská komora evidovala ke konci loňského roku více než 820 tisíc lidí, proti nimž zahájila exekuční řízení. Je to o 41 tisíc méně než v roce 2017 a letos by lidí v exekuci mělo nýt ještě méně. Nejvíce lidí v exekuci je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, naopak nejméně na Vysočině a ve Zlínském kraji.
Podle posledních údajů České národní banky dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v červenci vzrostly o 10,5 miliardy korun na zhruba 1,7 bilionu korun. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku byly vyšší o 104,7 miliardy korun. Dluhy domácností rostou nepřetržitě od února 2016. Nejvíce si lidé půjčují na bydlení. Úvěry na bydlení dlouhodobě tvoří zhruba tři čtvrtiny dluhů domácností.
K nižšímu počtu lidí v exekuci by měla napomoci rovněž nová pravidla pro oddlužení, která začala platit od poloviny roku a která umožňuje lidem dostat se snadněji z dluhové pasti. Výzkum agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů ukázal většinové mínění Čechů, že dlužníci mají morální odpovědnost za splacení dluhu – a to bez ohledu na to, zda jde o dluh na výživném, nedoplatek elektřiny či spotřebitelský úvěr.
Aspoň 40 procent
Celých 82 procent občanů se domnívá, že by dlužník měl svým věřitelům splatit minimálně 40 procent dlužné částky, aby mu zbytek mohl být prominut. Více než polovina občanů by dokonce požadovala, aby dlužník splatil alespoň 60 % dluhu.
„Postoj veřejnosti je v tomto ohledu výrazně méně tolerantní než novela insolvenčního zákona, která od června zmírnila pravidla oddlužení a zrušila dřívější podmínku, že dlužník musí v jeho průběhu splatit věřitelům minimálně 30 procent dlužné částky,“ konstatoval prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Pouze dvě procenta lidí by podle průzkumu byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. „Takzvaná nulová varianta byla přitom jednou z možností, kterou zákonodárci při schvalování novely zvažovali,“ připomněl Staněk.
Odpracovaný dluh
Podporu ze strany státu by lidé poskytli dlužníkům, kteří se do problémů dostali kvůli dlouhodobé nemoci či ztrátě zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům, včetně lidí, kteří si vzali nevýhodný spotřebitelský úvěr či naletěli takzvaným šmejdům, převažuje mezi občany negativní postoj.
„Spíše než odpouštění dluhů by občané dlužníkům nabídli možnost si je odpracovat, v případě dluhů vůči obcím a státu například formou veřejně prospěšných prací,“ řekl Staněk.
Zákonnou i finanční podporu by lidé naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kteří nedostali výplatu, či firmy, které se ocitly v problémech kvůli nezaplaceným fakturám. Velkou podporu veřejnosti mají také samoživitelé, většina dotázaných by souhlasila se zavedením zálohového výživného. Pomoc státu si podle veřejného mínění naopak spíš nezaslouží velcí věřitelé jako poskytovatelé úvěrů.
Každý by měl vrátit to, co si půjčil, ovšem bez lichvářských úroků.