Analýza českých mileniálů vychází z údajů platového portálu Platy.cz. Generaci Y rozděluje na dvě skupiny: mladší narozené v letech 1991 až 2000 a starší v období 1980 až 1990. V první skupině jde převážně o lidi vstupující na pracovní trh, v druhé už jsou ti, kteří mohou většinou prokázat pracovní zkušenosti.

Platový progres je v Polsku a Maďarsku větší

Mezi platy mileniálů vstupujících na pracovní trh a lidí, kteří již mohou prokázat pracovní zkušenosti, je samozřejmě výrazný rozdíl. Ukazuje se ale, že v jiných zemích V4 je větší. Situace u nás je srovnatelná se Slovenskem, v obou zemích jde o 29 %.  V Polsku nebo Maďarsku je ale rozdíl výrazně vyšší – v Maďarsku 33 %, v Polsku dokonce 43 %.

Zajímavé je, že průměrná hrubá mzda skupiny od 18 do 26 let, na kterou cílí kampaně řada marketérů a je vnímaná z pohledu mnoha značek jako stěžejní, je v průměru jen 27 900 Kč, zatímco u starší části generace Y je to 36 102 Kč. Je ale pravda, že poměrně velké množství mladších mileniálů ještě neplatí některé z běžných výdajů na život. Podle Eurostatu je totiž průměrný věk, v němž se mladí lidé stěhují v ČR od rodičů, 26,3 let (u mužů je to dokonce 27,7 let). Jejich reálná koupěschopnost proto může být díky této situaci často vyšší, než je tomu u starších mileniálů.

U lépe placených pozic je platový progres mnohem vyšší

Analýza také ukázala, že čím vyšší jsou kvalifikační požadavky na danou pracovní pozici, tím je u mileniálů větší i platový progres. Jestliže mzdový rozdíl mezi dětmi 80. a 90. let je u pomocných zaměstnanců téměř nulový, u nižšího středního managementu je to 34 %.