Nevyžádaná obchodní sdělení, čili spamy, které každý z nás dostává do své mailové schránky, však nejsou zdaleka jediným projevem moderního a agresivního marketingu, který nás obtěžuje. A jak z diskuse na sociálních sítích vyplývá, ani zdaleka nejotravnějším. Jednak tento jev celkem striktně vymezuje zákon o některých službách informační společnosti, ale především se mu může prakticky každý uživatel internetu bránit nastavením filtru nebo ještě instalováním k tomu určenému programu.

Obdobně snadno si poradíme s  obchodními sděleními zasílanými prostřednictvím SMS, jejichž regulace rovněž spadá pod zmíněný zákon. Co však mezi běžnými uživateli internetu či mobilů s přehledem vítězí jako nejotravnější způsob nabízení zboží či služeb, je telefonické volání z různých call center či agentur, tzv. telemarketing. Stává se se železnou pravidelností, že v obchodě, autobuse nebo při důležitém rozhovoru nám začne zvonit mobil jak o život, a když jej konečně vylovíme, medový hlas se začne vemlouvat do našich peněženek. A přestože máme možnost tento rozhovor okamžitě ukončit, většinou si povzdechneme, kdy asi zase podobná nabídka zacinká v nejméně vhodnou chvíli.

Někoho však může současně napadnout i to, kde volající vlastně sehnal naše telefonní číslo, když nás navíc někdy přímo osloví našim jménem. Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec k tomu podotýká:

„Pokud jsem si jistý, že jsem nedal souhlas s tím, aby mi byly podobné obchodní nabídky předkládány, spojení jména a telefonního čísla je už na pováženou. Naše číslo mobilního telefonu je totiž unikátní identifikační znak, protože se nemůže stát, dokonce ve výjimečných případech i na rozdíl od rodného čísla, aby měl ještě někdo stejné. Ve spojení se jménem se evidentně jedná o osobní údaj a jeho zpracování, tedy například i používání k hromadným obchodním nabídkám, podléhá zákonu o ochraně osobních údajů.“

Agentury a náhodné generování

Problém je, že se od operátora v call centru ani na přímou žádost obvykle nedozvíte, kde na vás číslo sehnal. Obvyklou výmluvou je, že od agentury, což obvykle bere chuť dále pátrat. A pokud se dozvíte, že vaše číslo bylo náhodně generováno počítačem, pak vás přepadne i pocit bezmoci. Na rozdíl od nevyžádaných obchodních sdělení obdržených do mailové schránky se u telemarketingu velmi obtížně zjišťuje ten, kdo za tím vším stojí. A pokud jste si telefonát navíc nenahráli, než řešit, kam si stěžovat, na koho a na co, raději vše necháváme být.

„Nabídky z call center lze označit jako obtěžující telefonní volání,“ konstatuje David Pavlát, tiskový mluvčí ÚOOÚ, ale současně potvrzuje, že při stížnosti může být oříškem už jen určení, komu ji směřovat. „Obvykle se jedná o působnost Českého telekomunikačního úřadu, někdy Ministerstva průmyslu a obchodu a v některých případech může jít o tzv. agresivní obchodní praktiky, což řeší Česká obchodní inspekce.“

Problémem je, že jsme souhlas s podobnými obchodními nabídkami kdysi sami dali, i když nevědomky, a to při podpisu smlouvy se svým mobilním operátorem. Je obvykle skryt na některé z mnoha stran smlouvy psaných drobným písmem. Navíc operátoři své kontakty často předávají partnerským firmám, což v rámci honu na zákazníka může být od bank přes prodejce energie po dealery aut prakticky kdokoli.

Prvním krokem je tedy projevit nesouhlas s dalším obtěžujícím telemarketingem u svého mobilního operátora a vyžádat si změnu v tomto bodě smlouvy. Vzhledem k tomu, že operátoři se často vymlouvají, že tuto službu pro ně vykonávají externí firmy, je při dalším telefonátu třeba dát najevo zřetelný nesouhlas. A pak se obrátit na Český telekomunikační úřad, případně Českou obchodní inspekci.

Kdy se obrátit na ÚOOÚ

Pokud však call centrum zná nejen vaše telefonní číslo, ale také další osobní údaje, pak je v souvislosti s obtěžujícím telefonním voláním zpracovává, a to už spadá do kompetence ÚOOÚ. Podle zákona máme právo, pokud s obtěžujícím telefonátem nesouhlasíme, žádat operátora call centra, aby naše osobní údaje nadále nezpracovával, tedy nám už nikdy nevolal.

Máme také právo zjistit zdroj, který mu naše data poskytl. Pokud nám call centrum nevyhoví, nebo nejsme s výsledkem spokojeni, je další možností obrátit se na přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Stěžovatelé se však musejí připravit na to, že kromě vyplnění formuláře je nezbytné všechny skutečnosti doložit, protože bez toho není možné zahájit kontrolu nebo dokonce správní řízení.