Jak se bydlí v Praze? Může se bydlení stát benefitem? Nebo motivací pro změnu zaměstnání?

S blížícími se komunálními volbami spousta politiků řeší bydlení. Tato problematika je v Praze obzvlášť zajímavá, neboť cena a dostupnost bytů je zde celospolečenským tématem, palčivým primárně pro mladé lidi a profese s nižším měsíčním příjmem, které jsou ale pro město nepostradatelné – zdravotní sestry, hasiči, policisté, řidiči MHD, učitelé a další.

Přestože platové ohodnocení v těchto profesích je v Praze pravděpodobně o něco vyšší než jinde, vysoké náklady na bydlení v hlavním městě mohou vést k tomu, že tito lidé odcházejí do jiných měst, kde jim i s nižšími platy zůstane v peněžence po zaplacení bydlení větší obnos. Přední česká nezávislá agentura STEM/MARK se ve svém červencovém průzkumu rozhodla zaměřit právě na tyto skupiny a zjistit, zda je jejich současná platová a bytová situace potenciálním důvodem k odchodu z Prahy.

Drahé bydlení je největší problém mladých Pražanů

Cena a dostupnost bydlení patří mezi čtyři nejzávažnější problémy, které trápí nízkopříjmové skupiny obyvatel Prahy. Hůře je hodnoceno pouze parkování. Cena nemovitostí zaujímá hned druhou příčku, dostupnost pak čtvrtou. Obzvlášť silně oba tyto problémy pociťují mladí Pražané na počátku životní dráhy – jako nejzávažnější problém života v hlavním městě je označilo 9 z 10 z nich.

Také pražští zaměstnanci z řad zdravotních sester, učitelů, řidičů, hasičů, policistů a dalších hodnotí cenu a dostupnost bytů jako závažný problém. Stejné profese v mimopražském prostředí se však na problematiku bydlení dívají mnohem shovívavěji, v místě svého bydliště vnímají jako mnohem větší problém parkování a dopravní situaci obecně.

Poměr příjmů a nákladů na bydlení zásadně ovlivňuje kvalitu života. Proto je důležitým faktorem při rozhodování o místě bydliště či pracoviště. „To, že Pražané z vybraných skupin považují ve většině své náklady na bydlení za příliš vysoké, se může v budoucnu stát pro Prahu velkým problémem“, varuje Jana Proboštová z agentury STEM/MARK. Drahé nájmy trápí hlavně mladé, z nichž řada na počátku profesní dráhy na kvalitní bydlení skrze výši nájmu nedosáhne.

I přes vyšší platy mají Pražané poměr výdajů na bydlení větší než zbytek republiky

Z průzkumu agentury STEM/MARK také vyplynulo, že náklady na bydlení v Praze tvoří v průměru cca dvě pětiny měsíčního příjmu, u mladých lidí je to dokonce téměř polovina. Mimo Prahu spolkne bydlení jen přibližně třetinu příjmů těchto nízkopříjmových skupin. Zatímco mimopražským se i třetinový podíl zdá vysoký, pražští ho považují za adekvátní životu ve velkoměstě.

Pro Pražany mohou být náklady na bydlení jedním z důvodů možného odchodu z města

Cena a dostupnost bydlení se stávají důležitým faktorem, který vstupuje také do potenciální zaměstnanecké mobility. Cca polovina pražských pracovníků ve vybraných profesích si umí představit změnu profese, 4 z 10 jsou pak ochotní uvažovat také o změně lokality práce. Odstěhovat se za prací ven z Prahy je pak s ohledem na cenu bydlení deklaratorně výrazně atraktivnější než se do Prahy přistěhovat.

Raději dotované nájemné než příspěvek na bydlení

Agentura STEM/MARK u dotazovaných respondentů zjišťovala také postoje k příspěvku na bydlení. Co se týče finančního příspěvku jako zaměstnaneckého benefitu, zájem o něj má pouze třetina dotazovaných, nejčastěji policisté. Některé z profesí ho využívají k bydlení na ubytovnách, které ale nejsou vnímané příliš pozitivně: „Leze to tady hodně na nervy, s jedním člověkem sdílet jednu místnost“ hodnotí podmínky na ubytovnách jeden z dotazovaných.

Výrazně atraktivnější je tím pádem až příspěvek ve výši alespoň poloviny nájmu. Naproti tomu zájem o bydlení s dotovaným nájemným je enormní, a to hlavně mezi mladými lidmi. Objevuje se také názor, že příspěvek ve formě nižšího (dotovaného) nájmu je lepší než finanční příspěvek na bydlení, protože poskytuje zaměstnanci větší jistotu v případě nemocí a podobných nečekaných událostí.

Myšlenka dotovat bydlení profesím, které město potřebuje, je široce přijímaná, hlavně mezi mladými – souhlasí s ní 8 z 10 z nich. Nejčastěji by takový benefit lidé přisoudili hasičům a zdravotním sestrám. Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím dotazování CAWI (na online panelu) v kombinaci s hloubkovými telefonickými rozhovory se zúčastnilo 631 zástupců vybraných skupin – mladých lidí z Prahy, seniorů a nízkopříjmových profesí jako jsou zdravotní sestry, řidiči MHD, hasiči, policisté, učitelé a jiné profese z veřejného sektoru. S výjimkou mladých lidí byly všechny skupiny zastoupeny jak v Praze, tak v menších městech.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

Analýza
Směnný kurz české koruny je v posledních letech velmi dynamický a mění se v závislosti na několika nejdůležitějších faktorech: Úrokovém diferenciálu, ekonomická síle, politické stabilitě, tržnímu sentimentu a mezinárodnímu obchodu.