Následně, v sobotu 19. Října, mají britští zástupci poslední šanci případně požádat o prodloužení statutu členské země. Pokud nedojde ani k jedné variantě, nastane po uplynutí 31. října tzv. tvrdý brexit neboli brexit bez dohody. Experti z PwC Česká republika analyzovali, co by znamenala tato stále pravděpodobnější varianta pro české firmy, české zaměstnance i spotřebitele či zákazníky.
Připomeňme, že už před původním březnovým termínem odchodu Velké Británie z EU pociťovaly téměř dvě třetiny českých firem nedostatek informací spojených s brexitem, a některé dokonce připustily, že kvůli němu přestanou s Británií obchodovat. Téměř polovina malých a středních firem už na začátku roku měla v souvislosti s brexitem připravený plán dalšího postupu.
Pokles objednávek nebo tržeb vyvolaných situací kolem brexitu začátkem letošního roku už pocítilo 28 procent malých a středních firem z České republiky. Nepřímý vliv, například v podobě administrativních vícenákladů nebo úprav smluvních podmínek, evidovaly čtyři z deseti firem, jak vyplynulo z Bibby Financial Services a Britské obchodní komory v ČR mezi firmami obchodujícími s Británií.
Firmy: Pozor na smluvní pokuty i soudní rozhodnutí
Pro české firmy obchodující s britskými protějšky bude nezbytné posoudit a případně revidovat některá smluvní ujednání, a to zejména pokud se obchodní smlouvy řídí britským právem, jsou uzavřeny se subjektem ze Spojeného království, nebo se ve Spojeném království nachází např. místo jejich plnění.
V těchto případech bude zásadní zaměřit se na ujednání týkající se odstoupení od smlouvy, podstatné změny okolností a smluvní pokuty. „S očekávaným chaosem na hranicích je třeba se podívat zejména na případné smluvní pokuty, které mohou být uplatněny například při opožděné zásilce,“ říká advokát PwC Legal Daniel Pikal a dodává, že vždy je také nutné vzít v úvahu partikulární právní režim smlouvy včetně doložek INCOTERMS.
Právní dopady dolehnou i na spory a řízení před soudem. „V případě odchodu z EU bez dohody se na Spojené království přestanou vztahovat dosavadní předpisy o rozhodném právu, soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí či doručování soudních písemností. Britská soudní rozhodnutí bude pro jejich vykonatelnost třeba nejprve uznat českými soudy,“ vysvětluje Pikal. PwC Legal proto doporučuje provést audit uzavřených smluv a do budoucích ujednání vždy zahrnout přesnou úpravu právního režimu smlouvy po brexitu.
Cla: Export a import zdraží auta o desetinu
V případě tvrdého brexitu se na dovoz zboží na evropské i britské straně začnou aplikovat standardní dovozní cla. „To povede ke zdražení prakticky veškerého obchodovaného zboží. Důvodem ke zdražení však nebudou jen cla samotná. Další náklady si také vyžádá zvýšená administrativa spojená se zajišťováním celního odbavení a skládáním celních záruk,“ říká Aleš Reho, expert PwC Česká republika na nepřímé daně.
Největší objem dovozů i vývozů Česka ve vztahu ke Spojenému Království tvoří automobily. Průměrná výše cla u osobních aut je deset procent. U většiny autodílů se clo pohybuje mezi 3 až 4,5 %. Druhým nejsilnějším odvětvím je strojírenství, konkrétně dovozci a vývozci reaktorů, kotlů a mechanických přístrojů s nejčastějším clem ve výši cca 5,5 %. Třetí nejobjemnější oblastí je elektronika, u které se nejčastější sazba cla pohybuje okolo šesti procent.
Významným očekávaným dopadem také podle Reha budou velká zdržení na hranicích, která mohou ovlivnit plynulost výroby v několika týdnech či měsících po brexitu. Zákazníci tedy mohou očekávat zpožďování dodávek.
Brexit bez dohody však bude mít vliv i na vykazování daně z přidané hodnoty (DPH). Pro členské státy EU totiž existují některé zjednodušující DPH režimy, jako například třístranné obchody či zjednodušený režim pro konsignační sklady. Zjednodušeně řečeno – tyto režimy umožňují dodavatelům neregistrovat se k DPH v zemi zákazníka a na své dodávky aplikovat režim tzv. reverse-charge. „Po tvrdém brexitu tak řadě českých firem patrně vznikne povinnost registrovat se k DPH v Británii a aplikovat na prodej svého zboží britskou DPH,“ vysvětluje Reho.
Odvody: Hrozí dvojí platby pojistného
Po vystoupení Spojeného království z EU by si měli všichni – tedy jak zaměstnavatelé, zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci, tak i osoby samostatně výdělečně činné – zrevidovat a případně upravit své povinnosti týkající se odvodů na sociální a zdravotní pojištění v obou státech a upravit možnost uplatnění odečitatelných položek, slev na dani a daňového zvýhodnění při zpracovávání ročního zúčtování daně zaměstnance nebo přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Pro zmírnění některých negativních dopadů přijala Česká republika letos zákon č. 74/2019 Sb., o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Na evropské úrovni bylo přijato také nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 500/2019, kterým se stanoví alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení po vystoupení Spojeného království z Unie.
„Na základě těchto právních dokumentů bude například možné sčítat doby pojištění. Českým občanům tak budou zohledněny doby pojištění získané v Británii před vystoupením z EU pro účely nároku na získání českých dávek důchodového pojištění, získání peněžité pomoci v mateřství nebo pro účely posouzení nároku na českou podporu v nezaměstnanosti,“ vysvětluje expertka PwC na přeshraniční pohyb pracovníků Jaroslava Špinarová.
Po vystoupení Velké Británie z EU se odvody příspěvků na sociální a zdravotní pojištění budou řídit lokálními legislativami obou států. „Ve vztahu ke Spojenému království skončí zákaz dvojího pojištění. Dnem brexitu přestanou platit vystavené formuláře A1 a také ostatní nárokové doklady S1, E106, E109, E121. Může se tedy stát, že povinné pojistné se bude muset hradit v obou státech současně,“ dodává Špinarová.
Naopak v některých případech zaměstnanec, případně jeho rodinní příslušníci, nebude moci nadále zůstat v povinném systému pojistného a bude si muset zabezpečit komerční zdravotní pojištění, nebo si přispívat do dobrovolného systému důchodového pojištění.
