Sice se snažíme o odstřižení od plynu ruského, ale je naprosto zřejmé, že celková spotřeba plynu bude výrazným způsobem růst. Ano, budeme stavět větrné parky a solární elektrárny, ale to jsou špatně predikovatelné a řiditelné zdroje a výstavba jádra trvá moc dlouho a aktuální naplánované bloky zcela jistě stačit nebudou.
Naprosto tedy chápu snahu společnosti ČEZ o rozšíření podílu právě na správě plynu u nás a i akcionáři to zcela jistě ocení a hlavně pozitivně pocítí. Zůstává však otázka, jestli je správné, že tak důležitou infrastrukturu bude mít stát skrze společnost, která jím není 100% vlastněná.
Jestli a jaké dopady tato akvizice bude mít na českou energetiku jako celek, bude záležet nejvíce na tom, jak se ČEZ začne chovat jako dominantní provozovatel infrastruktury. U elektřiny je dominantní dodavatel, což pro něj znamená určitá omezení, aby takové situace nemohl zneužívat. Jako distributor však takové omezení nemá.
Autor je šéfa divize Enegro společnosti Kalkulátor.cz
(Redakčně upraveno)
