Jak se připravit na inflaci: Utrácet a investovat

Analýza
Koruna nad očekávání posiluje. Když loni v květnu dělala Česká národní banka (ČNB) své pravidelné šetření mezi českými i zahraničními analytiky, shodli se, že v květnu 2021 bude jedno euro za 26,20 koruny. Ve skutečnosti se nyní prodává za méně než 25,50.
Největší chybou z hlediska běžné domácnosti je nechat úspory na účtu v bance. Je příhodnější peníze utratit nebo – ještě lépe – investovat. Běžné úspory totiž budou citelně ztrácet svoji kupní sílu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Fanoušci eura si před rokem stěžovali, že slabá koruna je hlavním zdrojem na evropské poměry citelné inflace. A že s eurem by tuzemská inflace byla nižší. Dnes vidíme, že znatelná inflace přetrvává i po zpevnění tuzemské měny.

Za rychlejší inflací v ČR, než jakou vykazuje eurozóna, je třeba předně hledat jiné příčiny. Např. to, že mzdový růst v Česku v předpandemických letech výrazně předčil mzdový růst v eurozóně.

Samozřejmě, loňské oslabení koruny k nynější výrazné inflaci přispívá také. Zároveň ale její znehodnocení vůči euru je jedním z důvodů, proč má Česko druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, hned po Polsku.

Oslabení koruny umožnilo exportním firmám získat na vývozních trzích na konkurenceschopnosti, neboť po oslabení inkasovaly v korunách za hranicemi „více“ jen z titulu kursového přepočtu. Tento přepočet vylepšil jejich korunové hospodaření, aniž by musely propouštět.

Stovky miliard „z ničeho“

Ostatně fakt, že nejnižší míru nezaměstnanosti má nyní v EU rovněž bezeurové Polsko, není náhodný. Vlastně i celá eurozóna se v těžkých ekonomických časech snaží vytvářet tlak na oslabení své měny – eura –, aby příliš neochromila vlastní vývozce.

PSALI JSME:
Pandemie zdražuje zboží i služby. Čechy po otevření ekonomiky čeká drahota, na kterou nejsou zvyklí

Zatímco ovšem koruna oslabuje celkem přirozeně, euro je třeba znehodnocovat dosti uměle, prostřednictvím už léta prováděného kvantitativního uvolňování, jež v podání Evropské centrální banky (ECB) během pandemie ještě zintenzivnilo.

Pracovníci ECB při něm ťukáním do klávesnice svého k tomu určeného počítače vytváří „z ničeho“ desítky a stovky miliard eur, za něž vykupují třeba i řecký nebo italský dluh, který by jinak moc nikdo nenakupoval.

Vládám v Aténách či Římě tím srážejí nákladnost jejich enormního veřejného zadlužení, které je třeba v případě Řecka pětinásobné v porovnání s českým. Předlužení a dlouhodobá ekonomická stagnace zemí, jako Řecko nebo Itálie, pak vytvářejí deflační tlak, který snižuje úroveň inflace napříč eurozónou.

Zatímco zadlužení Česka nyní odpovídá zhruba 40 procentům hrubého domácího produktu (HDP), zadlužení eurozóny se pohybuje kolem sta procent HDP. Takže je vlastně dosti pošetilé, že v Česku stále chce spousta lidí přijímat euro, když jeho přijetím Česko nic moc nezíská, jen sdílení dluhu s mnohem zadluženějším ekonomickým celkem.

Přesto lze očekávat, že v příštích měsících a čtvrtletích hlasy volající po přijetí eura zesílí. A získají na populární munici. Světové trhy nyní sází na to, že ČNB bude muset v příštích dvanácti měsících zvednout svoji základní úrokovou sazbu hned pětkrát.

PSALI JSME:
Hrozí výrazná spotřebitelská inflace. Trh očekává pětinásobný růst sazeb ČNB v příštích dvanácti měsících

A že tedy tato sazba bude za rok činit místo nynějších 0,25 hned 1,5 procenta. Výrazněji by v příštím roce dle očekávání trhů měl růst základní úrok již jen ve dvou z celkem 37 zemí organizace OECD, a sice v Kolumbii a v Chile.

Ruku v ruce s markantním nárůstem základní sazby budou stoupat také třeba úroky na hypotékách. Přitom v eurozóně by se dle předpokladu trhu v příštích dvanácti měsících základní sazba neměla měnit vůbec.

Rozpětí mezi základní sazbou v ČR a v eurozóně tak za rok touto dobou může činit dva procentní body. Takže třeba běžná hypotéka bude v ČR pravděpodobně ještě znatelněji dražší, než na Slovensku. Jen trochu obratný stoupenec eura to snadno vydá za úspěch jednotné evropské měny.

Nedodá už, že je třeba brát v potaz také to, že v eurozóně nerostly mzdy zdaleka tolik jako v ČR a že ECB může držet sazby nízko, protože předlužené ekonomiky jako Řecko nebo Itálie svým bezútěšným stavem inflační tlaky tlumí.

Kdyby součástí Česka byl kraj, který by vykazoval tak mdlou ekonomickou kondici – a takovou nezaměstnanost – jako Řecko nebo Itálie, také Česko by jako celek mělo citelně slabší inflaci, než má teď.

PSALI JSME:
Po pandemii v Česku udeří velká inflace, až desetiprocentní, varují experti

Připravit se na růst cen

Zrychlující inflace není ovšem jen záležitostí Česka nebo střední Evropy. Celý ekonomicky vyspělý svět se pro příští léta musí připravit na citelnější růst cen. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude trvaleji dominovat: Zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.

Současná spotřebitelská inflace se může ukázat celosvětově jen jako přechodný jev a nejpozději od roku 2023 se vrátí dezinflační a deflační tendence. Na ně budou centrální banky reagovat ještě intenzivnějším „vyťukáváním“ nových stovek miliard. Nafukovat se tedy budou ceny akcií i nemovitostí, zatímco úrok na bankovních vkladech se sníží leckdy – a častěji než dnes – do záporu.

Souhra důvodů demografických, geopolitických a dalších ovšem může způsobit také scénář jiný: Trvalejší nárůst spotřebitelské inflace. Centrální banky budou muset s úroky nahoru, omezit „vyťukávání miliard“. Předluženým státům typu Řecko nebo Itálie zdraží financování natolik, že se ocitnou na pokraji bankrotu.

Pro oba inflační scénáře platí, že největší chybou z hlediska běžné domácnosti je nechat úspory na účtu v bance. Je příhodnější peníze utratit nebo – ještě lépe – investovat. Běžné úspory totiž budou citelně ztrácet svoji kupní sílu v každém ze scénářů: Buď kvůli zápornému nominálnímu úročení, nebo kvůli výrazné spotřebitelské inflaci.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česko míří do výrazné inflace. Největší chybou je nechat peníze v bance

Zavřít reklamu ×
  1. jojo všechno z účtu investovat a utratit a v případě odejité pračky a lednice nebo maléru na baráku si jít půjčit

  2. Další superpodvod ,jak může Česká koruna posilovat ??!! To vážně nechápu ,když je zde vše v …!

  3. A to právě jde, vyvolat v lidech chuť utrácet, jen těžko chtěj přiznat, že je to těsně před zhroucení :), dluhy, půjčky, hypotéky, výborně! Kdo nemá rychle, ale rychle zadlužit, honém! Bbble

  4. To mi teda někdo vysvětlete jak mám chápat to, že si na druhé straně mají lidé šetřit na důchod ,co z těch peněz potom za ty roky budou mít?

  5. Ono ale není za co utrácet, v tom je ten problém. Přece si nebudu kupovat něco, co nepotřebuji? A investovat? Do čeho? Máme pořád ještě příliš čerstvé zkušenosti s tunelováním bank a fondů v devadesátých letech, to pořád odrazuje.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.