Americký trh vykazoval vyšší tempo růstu než světové a národní trhy už od roku 2009, kdy začalo zotavení z globální finanční krize. Od roku 2010 činil průměrný roční výnos indexu S&P 500 přibližně 14 procent.
Mezi lety 2023 a 2024 si index připsal více než 20 procent díky nadšení kolem umělé inteligence, které vedlo k rekordním růstům akcií amerických technologických společností, jako je Nvidia.
Pokud by investor na konci roku 2008 vložil 100 dolarů do indexu S&P 500, dnes by měl 920 dolarů včetně reinvestovaných dividend, uvádí společnost LSEG. Naopak investice do evropského indexu MSCI by mu vynesla pouze 339 dolarů. V letošním roce se však trendy změnily.
Americká výjimečnost
„Amerika je přebujelá, nadhodnocená a přeceňovaná v dosud nevídané míře,“ napsal na začátku prosince v deníku The Financial Times o americkém akciovém trhu Ruchir Sharma, předseda společnosti Rockefeller International.
Její podíl na globálním akciovém indexu se vyšplhal na neuvěřitelných 70 procent, zatímco podíl USA na světovém hrubém domácím produktu (HDP) činí 27 procent, upozornil.
Investoři po celém světě přijali myšlenku „americké výjimečnosti“, kterou přisuzují schopnosti největších amerických firem generovat vysoké zisky, jejich dominanci na globálních trzích a vůdčí postavení v technologických inovacích. „Jednou z definic bubliny je dobrá myšlenka, která zašla příliš daleko,“ varoval Sharma a označil situaci na americkém akciovém trhu za „matku všech bublin“.
Investoři sázeli na to, že Donald Trump bude v Bílém domě prosazovat politiku, která urychlí hospodářský růst – sníží daně a omezí regulaci. A američtí technologičtí giganti, kteří slíbili investovat desítky miliard dolarů do infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence, budou i nadále udávat tempo v tomto sektoru.
Sharmův druhý sloupek vyšel čtyři dny poté, co Trump, stojící před obálkou časopisu Time se svou fotografií a nápisem „Muž roku“, zahájil obchodování na newyorské burze za pokřiku „USA! USA!“. Evropské akcie se nacházely na opačné straně spektra tržního sentimentu.
Ekonomika eurozóny stagnovala, přičemž HDP v Německu se v roce 2024 snížil již druhý rok po sobě. Situaci neprospívaly ani válka na Ukrajině, vysoké ceny energií a obavy, že Trumpem slibovaná cla na dovoz dále podkopou ekonomický potenciál Evropy.
K tomu se přidaly i politické krize. Ve Francii, kde krajní pravice v létě vyhrála parlamentní volby, se vláda a rozpočet nedokázaly ustálit po dobu šesti měsíců. V Německu se vládní koalice rozpadla v listopadu. Ve Velké Británii vyhráli volby labouristé v důsledku naprostého rozčarování voličů z konzervativců, kteří po brexitu táhli zemi stále hlouběji do stagnace.
Všechno se však změnilo během několika týdnů. Nejprve se objevil čínský chatbot DeepSeek, neuvěřitelně levný a efektivní, který zpochybnil obchodní plány amerických technologických gigantů v oblasti umělé inteligence.
Poté Trump nastoupil do úřadu, začal likvidovat federální agentury a rozpoutal obchodní války se svými nejbližšími sousedy, Kanadou a Mexikem, přičemž několikrát týdně měnil podmínky cel, čímž paralyzoval celé průmyslové sektory.
Ekonomové začali hovořit o „dvouhlavém monstru – stagflaci“ v USA, jak situaci označil The Wall Street Journal. Tento jev může být způsoben růstem cen a stagnací (ne-li recesí, pozn. aut.) ekonomiky v důsledku cel, stejně jako podkopáním důvěry podniků a spotřebitelů.
Situace se změnila
Mezitím Evropa náhle ukázala svou připravenost radikálně změnit současnou situaci. Abychom byli spravedliví, je třeba poznamenat, že ji k tomu dotlačil Trump svými obchodními válkami, rozpadem dlouhodobých transatlantických dohod, neochotou nadále garantovat bezpečnost evropských zemí NATO a poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.
Banka HSBC označila to, co se děje, za „přelomový okamžik“ pro Evropu, který jí poskytne masivní fiskální stimul. Banka zvýšila doporučení pro evropské akcie z „podprůměrné“ na „nadprůměrné“ a snížila doporučení pro americké akcie z „nadprůměrné“ na „neutrální“.
Země EU se dohodly, že na obranu a bezpečnost vynaloží 800 miliard eur. V Německu budoucí kancléř Friedrich Merz zahájil kampaň za přehodnocení omezení státního zadlužení, aby mohl investovat 500 miliard eur do infrastruktury a 200 miliard eur do obrany a bezpečnosti.
Investoři reagovali nákupem akcií obranného průmyslu, které již dříve vykazovaly impozantní růst. Akcie největšího německého výrobce zbraní, společnosti Rheinmetall, se od začátku roku zhodnotily o 80 procent.
To byl nejlepší výsledek mezi společnostmi zahrnutými v akciovém indexu rozvinutých zemí MSCI World, napsala agentura Bloomberg. Hodnota evropských obranných firem se dokonce vyrovnala ocenění akcií největších výrobců luxusního zboží.
Obranný průmysl může táhnout i další odvětví. Například Volkswagen již oznámil připravenost začít vyrábět vojenská vozidla. Sander Tordoar, ekonom z Centra pro evropskou reformu, se domnívá, že by se jejich výroba mohla stát novým oborem podnikání pro automobilky, které se potýkají s problémy.
Kromě toho Evropská centrální banka a britská centrální banka Bank of England již snížily úrokové sazby níže než americký Fed (centrální banka USA, pozn. red.) a inflace v eurozóně i ve Velké Británii se téměř vrátila k cílovým hodnotám. To by mělo měnovým autoritám umožnit další uvolnění měnové politiky a povzbudit tak ekonomiku.
Zdá se, že politické turbulence v předních evropských zemích jsou zažehnány. Francie rozhodla o vládě a rozpočtu a její prezident Emmanuel Macron spolu s britským premiérem Keirem Starmerem projevili rozhodnost při obhajobě zájmů Ukrajiny.
A to poté, co její prezident Volodymyr Zelenskyj ostře konfrontoval Donalda Trumpa v Bílém domě a sjednotil evropské lídry v obraně jejich vlastní bezpečnosti. Energické kroky Merze, který deklaroval potřebu zajistit nezávislost na USA a připravuje obří fiskální stimul pro německou ekonomiku, rovněž povzbudily investory.
„Make Europe Great Again”
„Těžko byste hledali jiné období, kdy se rozdílné trendy mezi Evropou a USA tak dramaticky otočily,“ uvedl ve Financial Times Robert Tipp, ředitel globálních dluhopisových trhů ve společnosti PGIM Fixed Income. Zatímco v USA cla a masové propouštění státních zaměstnanců podle něj „vytvořily počínající ekonomický pesimismus“, „Evropa v tuto chvíli přikročila ke stimulaci ekonomiky“.
Od začátku roku do 13. března klesl index S&P 500 o 6,1 procenta, zatímco Nasdaq Composite ztratil od začátku roku 10,4 procenta. Panevropský index Stoxx Europe 600 mezitím vzrostl o 6,5 procenta, německý DAX o 13,4 procenta, britský FTSE 100 o 4,5 procenta a polský WIG30 dokonce o 21,2 procenta.
V důsledku toho Trumpova politika MAGA – „Make America Great Again“ –, ve skutečnosti odstartovala trend MEGA – „Make Europe Great Again“.
Za čtyři týdny do 5. března získaly evropské akciové fondy 12 miliard dolarů – nejvíce od srpna 2015, uvádí Bank of America s odkazem na data EPFR. Týdenní příliv prostředků byl na této úrovni naposledy před ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla banka ve své zprávě.
Evropské indexy, které zaostávaly za americkým trhem více než 15 let, jsou nyní mnohem levnější, což je činí zvláště atraktivními pro investory. Podle LSEG má S&P 500 poměr kapitalizace k očekávanému 12měsíčnímu zisku (P/E) 22, zatímco Stoxx Europe 600 jen 14 a FTSE 100 dokonce 12.
Je to otázka volných peněz
Nyní by evropské akcie mohly přitáhnout velké investice. Mezitím už nezbývá nikdo, kdo by investoval na americkém trhu – všichni už na něm jsou. Podíl akcií na majetku Američanů dosáhl 48 procent, což je mnohem více než dlouhodobý medián 28 procent.
Tím se zopakoval rekord z vrcholu internetové bubliny v roce 2000, upozornila už v listopadu Goldman Sachs. Jenže soukromým investorům už nezbývají volné peníze k dalším investicím – podíl hotovosti se blíží rekordně nízkým 15 procentům.
V důsledku těchto negativních faktorů začaly akcie klesat, zejména u „velkolepé sedmičky“ (Apple, Alphabet, Amazon, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla), které tlačily americké indexy vzhůru. Podle Torstena Sloka, hlavního ekonoma soukromého kapitálového fondu Apollo, jsou tyto akcie „strašně nadhodnocené“.
V posledních týdnech se Alphabet, Apple, Microsoft a Nvidia propadly pod své 200denní klouzavé průměry, což by mohlo signalizovat obrat na trhu. Meta se pohybuje těsně u této hranice a Amazon se ji snaží udržet. Nejhůře je na tom Tesla, která se mezi Trumpovým zvolením a inaugurací téměř zdvojnásobila, ale následně všechny zisky ztratila.
Goldman Sachs očekává, že evropský trh v příštím roce poroste o dalších šest procent. Kromě obranných společností, jejichž koš akcií od začátku roku 6. března vykázal již 67% nárůst, mají podle seniorní stratéžky Goldman Sachs Sharon Bellové dobré vyhlídky pro příští roky i akcie v sektoru zdravotní péče.
Na rozdíl od USA, kde jsou hlavními inovátory technologické společnosti, jsou v Evropě koncentrovány právě v tomto odvětví. Příkladem může být společnost Novo Nordisk, která vyrábí přípravky Ozempic a Wegovy. Bell vyzdvihuje také banky a telekomunikační společnosti.
Analytici švýcarské banky UBS v únoru zvýšili doporučení pro akcie kontinentální Evropy na „nadprůměrné“, ale varovali, že pokud země nepodniknou rozhodné kroky na podporu ekonomiky a hospodářské soutěže, nemusejí se očekávání naplnit.
Autor je vedoucí investičního výzkumu společnosti Freedom24
(Redakčně upraveno)
