Investice do sociální práce přinášejí významné úspory veřejných financí a zlepšují kvalitu života ohrožených skupin obyvatel. Studie STEM ukázala, že úspory z včasného zapojení sociálních pracovníků jsou tak značné, že by se z nich dal zaplatit jeden sociální pracovník na plný úvazek pro každého potřebného.
Analýza pracovala se třemi konkrétními modelovými příklady – samoživitelka se třemi dětmi, osiřelý člověk se zdravotním postižením a seniorka se závislostí na lécích. Tyto scénáře umožnily analytikům STEM pracovat s reálnými daty a lépe zachytit dopady sociální práce.
„Všechny tři modelové příklady jsme v rámci ekonomického hodnocení sledovali čtyřiadvacet měsíců, abychom viděli, jakou podporu potřebují a čerpají v čase. Klíčové se nepřekvapivě ukazovalo rodinné zázemí, bydlení, možnost práce a výška výdělku,“ řekla Kateřina Broža, analytička STEM.
Milionové úspory
Dodala, že nejvýraznější finanční dopad na veřejné rozpočty při neposkytnutí podpory sociálního pracovníka se projevil u modelového případu samoživitelky se třemi dětmi. „Úspora při včasném a kvalitním zásahu pracovníka vyšla oproti situaci s odloženým řešením na více než 1,5 milionu korun,“ uvedla analytička.
U ostatních modelových příkladů nebyl rozdíl tak dramatický, ale přesto se pohyboval ve stovkách tisíc korun. „Odložení řešení situací lidí v kritických situacích s sebou nese další náklady pro systém, jen jsou hrazeny z jiné kapitoly státního rozpočtu – školství, zdravotnictví nebo spravedlnosti,“ řekla Broža.
Ačkoli tyto náklady nejsou na první pohled ve státním rozpočtu patrné, přesto existují a zatěžují celkové veřejné finance. Například v případě samoživitelky se třemi dětmi odpovídá finanční rozdíl mezi intervenčním a opožděným scénářem 28 měsícům plného pracovního úvazku sociálního pracovníka.
Půl miliardy na výživné
U člověka se zdravotním postižením odpovídá tato úspora sedmi měsícům a u seniorky s lékovou závislostí 16 měsícům práce sociálního pracovníka.
„Jinými slovy, pokud by byl dostatek kvalifikovaných pracovníků, mohl by stát každému z těchto klientů přidělit sociálního pracovníka na uvedené období a stále by to bylo finančně efektivnější, než ponechat situaci bez včasné intervence,“ řekla Kateřina Broža.
Nemalé prostředky stát také vyplácí na náhradním výživném dětem neplatičů. Za první tři roky fungování tohoto systému se částka přehoupla přes půl miliardy korun. Údaje ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že se tato částka zvyšuje.
„Výdaje na náhradní výživné činily v prosinci 2024 zhruba 23,7 milionu korun. Oproti prosinci předchozího roku se zvýšily o 1,5 milionu,“ konstatovalo ministerstvo. I když se počet náhradních výživných od státu zvyšuje, zůstává výrazně pod původními odhady. Před zavedením dávky se očekávalo, že by státní alimenty mohly pobírat 24 tisíce dětí.
