I starší dům lze přestavět na pasivní přidáním tepelných izolací, výměnou okenních výplní, vstupních dveří, utěsněním prostupů a spár, řešením konstrukčních detailů, dodržením orientace místností na světové strany, doplněním technologií pro vzduchotechniku a vytápění.
Češi se ve spotřebě energií domácností dlouhodobě drží nad průměrem Evropské unie. Největší část spotřeby energie (68 %) je využita na vytápění, následuje ohřev vody (17 %), osvětlení a elektrické spotřebiče (7 %) nebo vaření (6 %). Elektřina, obnovitelné zdroje a získané teplo se na spotřebě podílí z poloviny, plyn tvoří přibližně jednu třetinu (interní zdroj ALPH, pozn. aut.).
Pasivní domy jsou považovány za velmi ekologické budovy, a to díky úsporám energie dosaženým během jejich životního cyklu. Při tradičních stavebních metodách jsou budovy silně závislé na systémech pro vytápění a klimatizaci, které se podílejí na spotřebě veškeré energie nejvíce.
Hlavním principem návrhu pasivního domu je dosažení vnitřního komfortu při co nejmenší spotřebě energie. Existuje mnoho způsobů, jak toho dosáhnout, přičemž mezi základní patří:
– Tepelnou hmotu lze využít k zachycení slunečního světla během dne a „volného vytápění“ se dosáhne, když materiály uvolňují svou tepelnou energii v noci.
– Vnitřní teploty se snáze zachovávají, když má budova vysokou úroveň izolace a vzduchotěsnou obálku – obvodové stěny, podlahu, střechu atd.
– Energeticky účinná okna a inteligentní větrání pomohou snížit závislost budov na konvenčních systémech vytápění a chlazení.
V kombinaci s výše uvedenými konstrukčními prvky lze regulovat vnitřní prostředí a udržovat vhodnou teplotu s minimálním využitím topení a klimatizace.
Principy pasivních domů lze uplatnit jak v novostavbách, tak při rozsáhlých rekonstrukcích, a to v budovách jakéhokoli typu a velikosti. Při renovacích je dokonce možné recyklovat materiály, což je způsob, jak snížit náklady na stavbu. Vzhledem k tomu, že požadavky na konstrukci pasivního domu jsou velmi náročné, projekt, který je splňuje, zpravidla vyhoví předpisům o energetické účinnosti.
Lze očekávat rozdíly v jednotlivých klimatických pásmech, ale úroveň výkonnosti pasivního domu obvykle značně převyšuje předpisy. Snížené energetické potřeby projektu pasivního domu lze snadno doplnit pomocí obnovitelných zdrojů energie, čímž se dosáhne čistého nulového provozu.
Představte si bydlení v budově bez studeného průvanu a se stálou teplotou ve všech místnostech po celý rok. Výsledkem výstavby pasivního domu je zdravější vnitřní prostředí s minimálními účty za vytápění a chlazení.
K výraznému snížení nákladů na energie v domech lze využít ekologické technologie vyvinuté v posledních letech, přičemž v současné době je k dispozici široká škála izolačních materiálů a mechanické systémy technického zařízení se neustále zdokonalují.
Mnoho starších budov má nedostatečnou izolaci a jejich systémy vytápění a chlazení mají mnohem nižší účinnost, než dnes dostupné technologie. Uplatněním koncepce pasivního domu při modernizaci těchto budov lze dosáhnout úspory energie přesahující 75 procent.
K dosažení maximální účinnosti se v projektech pasivních domů používá větrání s rekuperací energie. Dochází k výměně tepla a vlhkosti mezi přiváděným a odváděným vzduchem, přičemž se snižují náklady na chlazení v létě a náklady na vytápění v zimě. V kombinaci s inteligentním řízením větrání dokáže systém udržet příjemnou vnitřní teplotu s minimálními náklady na energii:
– Při nízké obsazenosti domu se sníží rychlost větrání, čímž se ušetří energie ventilátoru.
– V létě odváděný vzduch odebírá teplo z čerstvého přiváděného vzduchu.
– V zimě naopak odváděný vzduch dodává teplo vzduchu přiváděnému.
Mezi výhody pasivního domu patří vyšší kvalita vzduchu a rovnoměrná vnitřní teplota. Díky energetické účinnosti dochází k dlouhodobým úsporám a mechanické systémy jsou kompaktnější, protože jejich konstrukční výkon je nižší.
Navzdory vysoké úrovni výkonu požadované při výstavbě pasivních domů umožňuje tato metoda flexibilitu návrhu, aby vyhovovala preferencím majitele. Pokud například majitel domu preferuje velkou plochu oken, může mít trojité sklo s povrchovou úpravou a okolní stěny mohou mít dodatečnou izolaci.
Hlavní překážkou pro výstavbu pasivních domů je nedostatek znalostí zákazníků. Mnoho projektů je primárně navrhováno s cílem snížit náklady na výstavbu, i když to časem povede k mnohem vyšším účtům za energie.
Náklady na hrubou stavbu pasivního domu jsou v průměru o 10-30 procent vyšší, než náklady na tradiční výstavbu. Kromě toho může být výstavba pasivního domu náročná v lokalitách s velmi chladnými zimami nebo horkými léty.
Jsou proto nutné záložní systémy vytápění nebo chlazení a stavebníci musejí využít velké množství izolace, aby se udrželi pod hranicí měrné spotřeby tepla na vytápění 15 kWh/m2/rok. Požadovaná energetická náročnost může také omezit plochu oken, přičemž použitá okna musejí mít trojité zasklení.
K rozhodnutí postavit projekt pasivního domu lze přistupovat i z finančního hlediska. Úspory energie přesahující 90 procent jsou možné, ale splnění pasivního standardu může mít v některých lokalitách vyšší náklady.
Tepelné mosty jsou běžným problémem, dochází k nim, když se izolační vrstvy posunou, čímž vznikne místo s vysokými tepelnými ztrátami. To může mít v projektech pasivních domů zásadní vliv na energetickou účinnost.
PSALI JSME:
Energetické úspory jsou jedním z hlavních nástrojů boje proti závislosti na plynu z Ruska
Stavba pasivního domu může výrazně snížit náklady na vytápění a chlazení budov a tento koncept se neomezuje pouze na obytný sektor. Hlavními výhodami projektu pasivního domu jsou trvanlivost, vysoká kvalita vzduchu, pohodlí obyvatel a potenciální úspory energie přesahující 90 procent. Doporučuje se však spolupráce se zkušenou projekční firmou a dodavatelem, protože pasivní standard je technicky náročný.
Počet domů, které byly postaveny v pasivním standardu (dle Českého statistického úřadu, pozn. aut.) vloni v Česku meziročně vzrostl zhruba o třetinu na 1 600. Celkově jich je asi 8 800. Ve většině případů jde o rodinné domy. Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů stoupl o 2,5 procentního bodu na 8,3 procenta.
Podle ČSÚ bylo v Česku loni dokončeno zhruba 19 250 domů, což je meziročně o 0,1 procenta více. Lidé také využívají možnosti postavit dům s pomocí dotace Nová zelená úsporám (NZÚ). Díky tomuto projektu mohou lidé žádat o dotaci na postavení nového domu v pasivním standardu, nebo na rekonstrukci stávajícího.
Autor je manažer pro výrobu a obchod z divize Pasivních domů ALPH
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
