Jak „vytunit“ centrální banku?

Názor
Některé analytiky a centrální bankéře znervózňuje, že Česká národní banka (ČNB) několikrát v letošním roce zvýšila sazby, ale koruna neposílila. Takový stav potřebuje jasného viníka. Co třeba kurzový závazek ČNB? Ten přece vedl k překoupení koruny. Během intervencí přece ČNB zvýšila své devizové rezervy o více než 2400 miliard korun.
Kdyby ČNB nezvyšovala sazby, tak by koruna oslabila více, podobně jako maďarský forint nebo polský zlotý. Foto: Pixabay

Na jedné straně jsou devizové intervence a na druhé straně jsou peníze spekulantů, kteří korunu nakoupili v očekávání jejího posílení. A protože je tady nyní moc „spekulativních“ peněz, tak díky tomu nefunguje kurzový transmisní mechanismus. Tedy mechanismus, kdy změna sazeb vede k posílení nebo oslabení koruny. Spekulanti totiž chtějí své investice uzavřít, prodávají korunu a kvůli tomu koruna neposiluje.

Celý nárůst devizových rezerv nemůžeme připočíst spekulantům. Když odečteme transakce ČNB se státem (primárně EU fondy) a poptávku po koruně z reálné ekonomiky (přebytek běžného účtu a přímé zahraniční investice), tak se dostaneme na částku zhruba 1700 miliard korun. Část těchto peněz představují dlouhodobí investoři (cca 300 mld. Kč), část firmy, které si vzaly úvěry v zahraniční měně (až 200 mld. Kč) a zbytek teprve spekulativní peníze. Pořád jde ale o dost vysokou částku.

PSALI JSME:
Spekulační peníze jako zlepšovák

Ale zkusme se podívat na celkovou hrubou investiční pozici ČR vůči zahraničí. Překoupenost koruny znamená, že korunu drží zahraniční investoři více, než bylo v minulosti obvyklé. Ano, naše závazky vůči zahraničí vzrostly během kurzového závazku z 61 % na cca 90 % hrubého domácího produktu (HDP). Ale tento podíl není nijak vysoký ve srovnání s dalšími zeměmi. Jsou státy, které mají vyšší hrubou investiční pozici vůči zahraničí (v poměru k HDP), a nestěžují si, že by jim nefungovala měnová politika. Například Švédsko jej má dvojnásobný, Švýcarsko trojnásobný.

Překoupenost koruny a vyšší hrubá investiční pozice je pro ČNB jen novou situací, se kterou se musí sžít. Technicky můžeme říci, že si musí překalibrovat model. Tedy snížit hodnotu koeficientu, který popisuje reakci kurzu na sazby ve svém modelu.

Navíc kurz koruny nereaguje jen na sazby. Reaguje nyní více na globální faktory, které oslabovaly více méně všechny měny tzv. rozvíjejících se ekonomik. Můžeme říci, že kdyby ČNB nezvyšovala sazby, tak by koruna oslabila více, podobně jako maďarský forint (HUF) nebo polský zlotý (PLN). Neoslabila právě díky tomu, že ČNB zvýšila sazby.

PSALI JSME:
Prodejem části devizových rezerv můžeme posílit korunu

Objevují se i doporučení, že by centrální banka měla odprodat devizové rezervy, aby transmise lépe fungovala. To naráží na dva problémy. Za prvé, kurzový závazek bude chtít ČNB použít i někdy v budoucnosti, a pokud by nyní rezervy odprodala, tak by stejné chování investoři a spekulanti očekávali i v budoucnosti. Pak by ale budoucí kurzový závazek by vyšel mnohem dráž. Spekulanti by si totiž byli jistí, že až budou chtít prodávat korunu, tak ji budou moci prodávat nazpět centrální bance. A objem intervencí by byl mnohem vyšší.

Za druhé: Na jakou úroveň by ČNB měla snížit rezervy? Na úroveň před zavedením závazku? Ale v té době byl taky český finanční systém v přebytku likvidity. Díky intervencím centrální banky v minulosti. V nadsázce bychom pak mohli říci, že maximální „vytunění“ transmisního mechanismu by přineslo až snížení rezerv na nulu? To je samozřejmě nesmysl.

Transmisní mechanismus nikdy nebude automat, do kterého když hodíte zvýšení sazeb, tak vám vypadne zhodnocení koruny na desetinku přesně. Korunu neovlivňuje jen úrokový diferenciál, ale mnoho dalších faktorů. Tak tomu bylo před i po kurzovém závazku.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×
  1. ČNB vešdou vždy jen diletanti. Není tak dávno, kdy se prodalo české zlato za nejnižší ceny v čase. Pak přišlo „kvantitativní uvolňování“ s prodejem koruny do eura. ČNB to přepískla, ego „hybatelů“ naší ekonomiky také přerostlo rozumné meze. Odnesli to (zaplatili) občané ČR celkovým zdražením všeho zvenku, potažmo to vytáhlo ceny i doma. Vč. PHM, jídla, nájmů, dovolených, prostě celou tu srandu zaplatil český chudák a spekulanti na druhé straně si tím namastili kapsy. No a teď (jaké to zjištění!) – ČNB nezodpovědně o tyto vytvořené rezervy přichází (viz ztráta z držení eur v zahr. bankách a významná ztráta z akciových trhů, u kterých každý blb ví, že s blížící se krizí mohou jít jen dolů). Prostě ČNB se chová nezodpovědně. Nejsou to žádné virtuální peníze, se kterými si ČNB může dělat co chce, jsou to peníze nás všech a jsou svázány s naší korunou (i s našimi ztrátami z kursového závazku). Tyto peníze by se měly postupně rozpouštět v investicích státu (tam působí inflačně jen částečně), případně by za ně stát mohl vykoupit ČEZ úplně, aby mohl investovat bez problémů do jaderných bloků (nějak to trasakčně spojit). Tyto peníze uložené v nemovitostech by státu přinášely výnos v dobách vleklých krizí, které nás čekají, je to něco, co by mělo být tím hlavním, nad čím ČNB přemýšlí, zatím působí jen škody a pro stát k ničemu není, když nedokáže vidět do budoucnosti a nedokáže se podle toho chovat, v souladu se zájmy státu a jeho občanů.

Napsat komentář: James Bond Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB