Na globálních trzích se odehrála řada přelomových událostí – od splasknutí dot-com bubliny, přes světovou finanční krizi až po pandemii covid-19. Vlády a centrální banky přistoupily k bezprecedentním intervencím s cílem zachovat životní úroveň za cenu rostoucího dluhu, a nakonec i vzedmutí inflační vlny.
Z pohledu makro-finančních veličin stojí za pozornost následují statistická fakta:
- Navzdory svižnému růstu posledních let směřují americké akcie k druhému nejhoršímu čtvrtstoletí od roku 1800. Reálný výnos +4,9 procenta per annum je vyšší než v jiných vyspělých zemích i Číně (4,0 %), ale z historického pohledu nijak oslnivý. To je zčásti dáno výchozím bodem na vrcholu dot-com bubliny. I kvůli tomu se poprvé ve sledované historii dařilo v daném období lépe zlatu (+6,9 %).
- V roce 2000 činil federální dluh USA 34 procent hrubého domácího produktu (HDP) a Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhadoval, že americká vláda splatí – při zachování rozpočtových přebytků – veškerý svůj dluh během následující dekády. V realitě ale federální dluh vzrostl až ke 100 procentům a CBO předpokládá jeho další nárůst na 155 procent HDP v roce 2050.
- Několik významných ekonomik nedokázalo od začátku milénia vygenerovat rozpočtový přebytek, včetně Francie, Itálie nebo Japonska. Francouzská vláda vykázala poslední přebytek rozpočtu v roce 1974.
- Podíl Číny na globálním HDP se od roku 2000 zvýšil ze tří procent na 17. Podíl Ameriky se snížil z 29 procent na 26, v případě EU z 24 procent na 17. Nejvýraznější ústup ze slávy zaznamenalo Japonsko, jehož podíl propadl ze 14 procent na pouhá čtyři. Podíl Indie mezitím narostl z 1,4 procenta na 3,6.
- V roce 1999 mělo pouze pět procent globální populace přístup k internetu, v roce 2023 to už je 67 procent, ve vyspělých zemích dokonce 93 procent.
- Extrémní chudoba se od roku 1999 globálně snížila o více než dvě třetiny z 30 procent na devět v roce 2022.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
