Jaká povolení potřebujete pro stavbu rodinného domu?

Poradna
Pro realizaci stavby ve smyslu stavebního zákona je až na výjimky nutné získat povolení umístění stavby (v územním řízení či zjednodušeném územním řízení) a navazující povolení realizace stavby (ve stavebním řízení). Výsledkem územního a stavebního řízení je v ideálním případě vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. To platí ale pouze v obecné rovině.
Realizaci stavby svépomocí je podmíněna tím, že musí jít o stavební záměr, pro který stavební zákon svépomoc umožňuje. Foto: Pixabay

Zjednodušený přístup

Pro realizaci stavby rodinného domu však bude praktické zvážit, zda stavební záměr nesplňuje podmínky pro využití tzv. zjednodušených postupů pro umisťování a povolování staveb, která získání potřebných povolení značně urychlí. Novela stavebního zákona účinná od 1. 1. 2018 totiž rozšířila okruh záměrů, pro které může stavebník tyto zjednodušené postupy využít.

Zvláště u jednodušších staveb, např. menších rodinných domů, lze využití zjednodušených postupů pro umisťování a povolování staveb jen doporučit. Zjednodušenými postupy jsou v tomto případě myšleny územní souhlas (namísto územního rozhodnutí) a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (namísto stavebního povolení).

Předpoklady pro vydání územního souhlasu (např. to, že se záměr musí nacházet v zastavěném území) a výčet záměrů, pro které postačí územní souhlas namísto územního rozhodnutí, stanoví stavební zákon v § 96 (rodinný dům mezi ně bude patřit, pokud bude zároveň splňovat podmínky pro ohlášení stavby, tj. bude se jednat o dům s jedním podzemním podlažím do hloubky tří metrů a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, a to po novele již bez ohledu na velikost zastavěné plochy stavby).

Územní souhlas je potom v tomto případě jedním z předpokladů pro následné vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Pozor na sousedy

Z praktického hlediska je na místě upozornit, že zjednodušené postupy jsou, mimo jiné, podmíněny získáním souhlasů třetích osob, a to těch, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním rodinného domu přímo dotčeno (souhlas musí mít navíc formu tzv. kvalifikovaného souhlasu, tj. souhlasu vyznačeného na situačním výkresu projektové dokumentace). Pokud stavebník souhlas těchto osob nezíská, nelze zjednodušené postupy využít.

Právě využití zjednodušených postupů přináší významnou časovou úsporu. Stavební úřad má povinnost vydat územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení o záměru (samozřejmě za předpokladu, že splňuje předepsané náležitosti a je úplné).

Oznámení o záměru se už poté v územním řízení neprojednává. Doručením žadateli nabývá územní souhlas právní moci. Totéž platí o navazujícím souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru. Pokud je totiž ohlášení stavebníka úplné a v souladu s požadavky kladenými stavebním zákonem, vydá stavební úřad souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne podání ohlášení.

Pokud by rodinný dům nesplňoval podmínky pro využití zjednodušených postupů, budou se na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení v rámci územního a stavebního řízení vztahovat lhůty stanovené stavebním zákonem, které zůstaly i po novele v rozsahu 60 dnů ode dne zahájení územního či stavebního řízení, 90 dnů ve zvlášť složitých případech.

Svépomoc pod dohledem

Pokud jde o realizaci stavby svépomocí, ta je podmíněna tím, že musí jít o stavební záměr, pro který stavební zákon svépomoc umožňuje (výčet nalezneme v § 160 odst. 3 stavebního zákona). Pokud bude pro stavbu rodinného domu postačovat ohlášení (tedy nebude vyžadovat vydání stavebního povolení, ale bude postačovat souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru v rámci zjednodušeného postupu), může ji stavebník sám pro sebe realizovat svépomocí. Má ovšem povinnost zajistit stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Je navíc povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, tedy osoby, která má potřebnou autorizaci.

Autorka je advokátkou společnosti bpv BRAUN PARTNERS
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×
  1. Zdravím,
    bohužel neuvádíte pravdu.
    Stavbu na cizím pozemku bez souhlasu jeho vlastníka lze realizovat bez jakéhokoliv řízení. Stačí k tomu dvě věci. Zfalšovaný a neúplný geometrický plán a „správně motivovaný“ úředník, nejlépe vedoucí příslušného stavebního úřadu. Ten pak pouze na základě tzv. pasportu stavby prohlásí, že neexistující stavba již existuje. OTPéčko na zastavitelnost území, požární odstupy staveb, zajištění možnosti údržby objektu na dotčeném pozemku atd., to vše již nikdo neřeší. MMR dokonce ve svém vyjádření prohlásí, že je to věcí konkrétního úředníka a jemu do toho nic není. Policie, ombudsman, krajský stavební úřad, nikdo na podplaceného úředníka nemůže. A že při výstavbě byla narušena statika stávajícího objektu souseda, tak tam neměl ten objekt mít. To je realita. Předmětné předpisy neplatí pro všechny stejně. Ano, můžete se soudit. Rozsudku se možná dočkají vaše praprapravnoučata a nemusí vám dát za pravdu.

      • Zdravím,
        NE vy píšete o pravidlech jejichž dodržování není pravomocně vymahatelné a nedodržování trestné. A to je celý ten problém.
        Kdo maže ten jede.
        Na důchodce, který si postaví kozí chlívek z prken, tak na toho nastoupí s těžkou technikou.
        Vlivný člověk, který si postaví vilu v CHKO, tak u něho se ty paragrafy překroutí a stavba dodatečně povoluje.
        A to je oč tu běží, vymahatelnost práva pro normálního člověka je nulová. Oficiální odpověď Ústavního soudu: Tak se s tím musíte smířit jako tisíce ostatních.

      • Zdravím,
        NE vy píšete o pravidlech jejichž dodržování není pravomocně vymahatelné a nedodržování trestné. A to je celý ten problém.
        Kdo maže ten jede.
        Na důchodce, který si postaví kozí chlívek z prken, tak na toho nastoupí s těžkou technikou.
        Vlivný člověk, který si postaví vilu v CHKO, tak u něho se ty paragrafy překroutí a stavba dodatečně povoluje.
        A to je oč tu běží, vymahatelnost práva pro normálního člověka je nulová. Oficiální odpověď Ústavního soudu: Tak se s tím musíte smířit jako tisíce ostatních.

  2. Jaké povolení….hm to je velice těžká otázka. Protože ti dementi na stavebním úřadě vám pokaždé když tam prijdete řeknou něco jiného.!!!!!

Napsat komentář: Lukáš Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.