Malé firmy v Česku se potýkají s množstvím překážek, které brání jejich dalšímu rozvoji a berou jim motivaci v podnikání pokračovat. I proto by téměř polovina firem do 50 zaměstnanců svým blízkým nedoporučila podnikání jako zdroj obživy. A 56 procent dokonce v posledních třech letech zvažovala, že s podnikáním už nebude pokračovat.
Ukázal to zářijový průzkum mezi více než stovkou malých podniků společnosti Mastercard a byznys hubu Opero. Oba subjekty současně stojí za iniciativou Velký týden malých firem, který se koná od 30. září do 6. října. Podporuje ji více než čtyřicet partnerů včetně Hospodářské komory nebo Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
Stovky zapojených podniků
Do iniciativy se už zapojilo více než 600 malých firem, které v týdnu nabízejí svým zákazníkům zajímavé akce. Některé vsadily na osvědčené slevy na své produkty a služby, případně dopravu zdarma, jiné zvolily méně tradiční přístup.
A tak si například zájemce může zkusit, jaké to je být aspoň na chvilku instalatérem. Zkusit si orat pole, nebo nahlédnout do ateliéru, kde vznikají originální oděvy. Malé firmy nabízejí také promo akci pro profesionální úklid, odhad nemovitosti zdarma, bezplatnou konzultaci k dispečerskému řízení fotovoltaické elektrárny anebo třeba limitované edice svých výrobků – třeba mýdla nebo stylových zápisníků.
„Navzdory všem překážkám se malé podniky zcela zásadně podílí na výkonnosti české ekonomiky a mají všechny předpoklady stát se hlavním zdrojem inovací a přidané hodnoty a posunout tak české hospodářství kupředu,“ řekl Pavel Přikryl, spoluorganizátor Velkého týdne malých firem a zakladatel byznys hubu Opero, který se věnuje vzdělávacím a rozvojovým programům pro podnikatele.
Malé firmy do padesáti zaměstnanců vytvářejí 40 procent pracovních míst v celé republice a zhruba stejný je jejich podíl na tuzemském hrubém domácím produktu (HDP).
„V Mastercard vidíme takřka z první ruky, že úspěch malých firem se rovná úspěchu nás všech. Jsou pohonem naší ekonomiky, a proto je důležité, abychom pomáhali odemknout jejich potenciál, rozvíjeli jejich ambice a podporovali nepřehlédnutelnou odvahu jít stále vpřed,“ řekla Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Česko a Slovensko a spoluzakladatelka Velkého týdne malých firem.
Nízká přidaná hodnota
Podporou malých firem chtějí organizátoři iniciativy v dlouhodobém horizontu přispět k navýšení přidané hodnoty práce v české ekonomice. Ta je podle posledních dat Indexu prosperity a finančního zdraví čtvrtá nejnižší v Evropské unii, činí pouhých 39 procent. Česko tak zaostává za státy, jako Irsko (51 %) či Bulharsko (42 %).
Přitom právě malé firmy mají značný potenciál rozvíjet se pomocí nových technologií a inovací a tím zvyšovat přidanou hodnotu svému podnikání. Digitalizace a zavádění inovací v malých podnicích ale zatím drhne a Česko stále zaostává za mnoha evropskými zeměmi. Pouze třetina malých podniků využívá podle průzkumu společnosti Mastercard digitální technologie pro komunikaci a spolupráci, a software pro správu lidských zdrojů používá jen čtvrtina.
Kybernetické zabezpečení nemá implementováno ani třetina malých firem (29 %). Podle průzkumu lze ochotu malých firem inovovat povzbudit; 68 procent malých firem uvedlo, že by při zavádění nových technologií uvítalo přístup ke školením, 27 procent státní podporu a 19 procent snadnější přístup k technologiím.
Brzdou je přílišná byrokracie
Ze zjištění Velkého týdne malých firem vyplývá, že nejčastější příčinou nevyužívání státní podpory je přílišná byrokracie, která je s podporou i samotným podnikáním neodmyslitelně spojena. Problémem pro nadpoloviční část žadatelů je pak i nejistota ohledně úspěšnosti žádosti.
„Menší podnikatelé vnímají jako významnou překážku inovací skutečnost, že jsou příliš nákladné, a obávají se i návratnosti těchto investic. Ve spojení s obtížně dosažitelnými zdroji financování je pak důsledkem fakt, že dvě třetiny podnikatelů ze segmentu malých a středních podniků financují inovace z vlastních zdrojů,“ řekl Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR.
To pak podle něho často přináší odklad investic. „Podnikatel zkrátka neinvestuje, dokud si na to nevydělá, nebo investuje nedostatečnou částku,“ vysvětlil Jaroš.
Roman Renda, hlavní ekonomický analytik Hospodářské komory ČR, proto zdůrazňuje potřebu zjednodušit podporu malých podniků. „Čím menší je firma, tím méně je pro ni úvěr dosažitelný, což situaci ještě více komplikuje. Přitom téměř dvě třetiny malých firem by uvítaly půjčku či úvěr, aby mohly investovat do svého rozvoje,“ řekl Renda.
Do té datovky se mi ještě nepodařilo přihlásit. Po pár pokusech to spadlo a musel jsem znova několikrát na poštu vyplnit další formulář kvůli nějakému heslu. Prostě jsem to vzdal, protože na to nemám nervy si hrát s počítačem, který nic nevydělává, ale jen spotřebovává energii.
Datovka je snad jediná digitalizace co v čr funguje jak má. Absolutně nechápu proč bych měl chodit na poštu, nebo na úřady když to vše mohu okamžitě řešit z mého PC doma nebo v kanclu.
Náš istalatér si vzal za půl hodiny práce 4 000 Kč, je to chudák?
Vy si myslíte, že tých 4000 Kč mu zostalo? Možno viac ako polovica išla štátu.
Náš instalatér si vzal za půl hodiny 4 OOO Kč.
Podnikáme mnoho let jako OSVČ. Musím říci, že z důvodů stále vznikajících nových povinností ohledně zaměstnanců a celkově podnikání, změnách různých daní DPH, daň z nemovitostí a daň z příjmu, zdražování energií, nás již podnikání nebaví a nemáme z něj žádnou radost.
Kdysi jsem podnikal, tedy pardon – byl jsem živnostník.
Pak jsem to zabalil, primárně z důvodu zhušťujících se zákonných povinností vyplňování dotazníků, hlášení a dalších papírů všeho druhu pro nějaké statistiky do tabulky co ji vyplňuje někdo na úřadě a která stejně skončí ve skartovačce.
Sekundárním důvodem (s dnes již viditelným dopadem na ekonomiku státu) bylo zjištění, jak je na tom stát s příjmy vzhledem k malým firmám: Nejen že „Malé firmy … 40 procent pracovních míst … a HDP“, ale velké firmy dělají miliónové i miliardové sekery na daních, pojištění a nezaplacených pohledávkách a STÁTNÍ ÚŘEDNÍCI JSOU BUĎ ÚPLNĚ BLBÍ NEBO OD NICH ŘÁDNĚ UPLACENÍ. Takže i tady funguje dnes utajení zlodějů v rámci GDPR.
Dnes se v tomto státě zlodějů nejlépe podniká podvodníkům soutěžícím o státní zakázky, které pak oficiálně se ziskem přeprodají a „umyjí si“ nad tím ruce. Tohle taky umožňuje porušování zákona ze strany úředníků.
Člověk z toho všeho má „silně smíšené pocity“ a nechápe, jak to že zákony vlastně vůbec neplatí.
Podnikal jsem od r.1993 ale dnes už bych do toho nešel .Proč jsem skončil díky neplatičům hlavně z řad zbohatlíků kteří něco zdědil a bez zásluhy ze sebe dělají vládce světa a to hlavně Pražáci.Nejraději jsem pracoval pro starší lidi ti vždy bez řečí zaplatili předem domluvenou částku.Bohužel dneska je spoustu překážek které mladé odrazují od podnikání jenom kolik musejí odvádět aby podnikatel ale i zaměstnanec uživil tu spostu kacelářských darmožroutů