Jaký je skutečný přínos evidence skutečných majitelů?

Evidence skutečných majitelů firem, která byla po dlouhých přípravách spuštěna k 1. červnu letošního roku, stále nefunguje, jak by měla. Ani dnes se do ní automaticky nepropisují údaje z jiných databází.
Je sporné, do jaké míry představuje další rejstřík skutečný přínos k transparentnosti podnikatelského prostředí. Ilustrační foto: Pixabay.com

S automatickým průpisem údajů z dalších rejstříků počítá Evidenční zákon. Místo toho je třeba absolvovat komplikovanou proceduru a smířit se s výdaji, které mohou dosáhnout i desetitisíců korun.

Pro firmy je tak povinné zveřejňování požadovaných údajů zbytečně komplikované a nákladné. Navíc je sporné, do jaké míry představuje další rejstřík skutečný přínos k transparentnosti podnikatelského prostředí.

U českých firem jde o výdaje „jen“ v řádech jednotek tisíců. Soudní poplatky související se zápisem se pohybují v rozpětí osm set až čtyři tisíce korun. „Odměna odborného poradce, bez nějž se proces obvykle neobejde, ale zpravidla činí minimálně dalších dva až pět tisíc korun,“ vypočítává Michael Dobrovolný ze společnosti Smart Office & Companies.

Zahraniční firmy podle něj navíc musejí často shánět apostilované certifikáty v hodnotě nezřídka přesahující 20 tisíc korun, u komplikovaných struktur i mnohem více. Za nesplnění povinnosti skutečné vlastníky do rejstříku zapsat ovšem hrozí pokuty až do výše půl milionu korun. A nejen to.

PSALI JSME:
Evidence skutečných majitelů zkolabovala hned první den. Navíc se dá obejít

„Řada firem, které povinnost zapsat skutečného majitele do evidence nesplnily, je z tohoto důvodu reálně paralyzována,“ varuje Dobrovolný. Nemohou se podle něj konat valné hromady, a to ani formou notářského zápisu, nemohou vyplácet zisk skutečným majitelům. „Také banky jim z důvodu nesplnění povinnosti zaevidovat skutečného majitele nezřídka zavírají účty,“ upozorňuje Dobrovolný.

Víte, s kým podnikáte?

Údaje, které nabízí evidence skutečných majitelů firem, jsou přitom dostupné v dalších databázích. Ke svým strukturovaným analýzám či skóringovým modelům, které predikují pravděpodobnost úpadku sledované společnosti v následujících dvanácti měsících, je využívá například společnost Dun & Bradstreet.

„Pro každou firmu je důležité vědět, s kým skutečně podniká. Pokud totiž nevíte, kdo je na druhé straně vašeho byznysu, ohrožujete vlastní firmu z finančního, ale i reputačního hlediska,“ vysvětluje Petra Štěpánová, mluvčí české a slovenské pobočky Dun & Bradstreet.

Registry skutečných majitelů firem měly být v jednotlivých zemích Evropské unie účinným nástrojem, který zjišťování těchto informací umožní. Jejich aplikování vychází ze směrnic EU v rámci zamezení praní špinavých peněz. Každý stát ale podle Petry Štěpánové implementuje směrnice svým způsobem a přizpůsobuje je vlastním politickým potřebám. Skutečná transparentnost je proto otázkou.

PSALI JSME:
Evidence skutečných majitelů: Šance, nebo strašák?

Požadavků na prokázání původu majetku a dohledávání skutečných vlastnických struktur přitom přibývá a jejich objem se bude podle odhadů Dun & Bradstreet zvyšovat. Aplikování registrů tuto výzvu zřejmě významně neurychlí.

„Jde totiž o náročný a zdlouhavý proces prověřování, obzvlášť pokud jsou obchodní vazby rozptýlené po celém světě. My se tomuto „rozplétání“ věnujeme desetiletí, a proto mají naše řešení u klientů dlouhodobě velký úspěch,“ říká Štěpánová.

Vlastník, nebo „vlastník“?

Česká evidence skutečných majitelů firem má navíc ještě jeden háček. U složitějších holdingových struktur je totiž možné zapsat více osob podle toho, která z úrovní hierarchie společnosti se přitom zohlední. „Vždy to bude v intencích zákona, lepší obrázek o vlastnických vztazích to ale neposkytne,“ upozorňuje Vítězslav Hruška, partner poradenské skupiny Apogeo.

Pozoruhodný je podle něj také fakt, že skutečný majitel nemusí být vždy nutně vlastník společnosti. Podle zákona č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů je totiž skutečný majitel obchodní korporace definován jako fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem.

PSALI JSME:
Ready-made firmy: Co se změnilo za 20 let?

„Koncovým příjemcem se zjednodušeně rozumí osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 procent z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby,“ vysvětluje Hruška.

Osobou s koncovým vlivem se pak rozumí fyzická osoba, která má – ať už přímo nebo nepřímo – podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 procent.

„Pokud ale není možné určit osobu koncového příjemce, ani osobu s koncovým vlivem, měla by být za skutečného majitele považována osoba v jejím vrcholovém vedení. To znamená, že se do evidence může zapsat i taková osoba, která společnost ‚formálně‘ nevlastní,“ upozorňuje Hruška s tím, že skutečný majitel např. dceřiné společnosti v rámci holdingu nemusí být nutně akcionář, který stojí na vrcholu celé struktury.

PSALI JSME:
Registr skutečných vlastníků: Strašák, na kterého se dá vyzrát

Obavy o soukromí

Mezi odborníky také od začátku panovaly obavy, že se nemálo podnikatelů kvůli strachu o soukromí a bezpečnost uchýlí k řešením, která transparentnost neposílí, ale naopak ještě zhorší.

„Jde o hrozbu insolvenční šikany, nebezpečí nekalých konkurenčních praktik, riziko nepřátelského převzetí, ale i nepatřičně snadnou dostupnost klíčových informací pro různé živly,“ vysvětluje Dobrovolný.

Zároveň ale připomíná, že rozumnou míru anonymity a ochrany soukromí si lze udržet zcela legálně, aniž by to zavdávalo podnět k pochybám o důvěryhodnosti. „Zákonodárci totiž opomněli řešení, které se už nyní využívá ve stále větší míře,“ naznačuje.

„Roste počet případů, kdy jsou aktivity v ČR provozovány prostřednictvím odštěpného závodu zahraniční právnické osoby, který v ČR platí daně, podle zákonů ČR však nemá právní osobnost. Mateřská společnost jako taková přitom také nepodléhá české legislativě. Sofistikovaným řešením jsou ale zejména trusty,“ dodává Dobrovolný.

PSALI JSME:
Svěřenský fond jako nový nástroj k ochraně majetku

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Péči za odebraná týraná zvířata vymáhejte po majiteli, radí ombudsman

Analýza
Na veřejného ochránce práv Stanislava Křečka se výjimečně neobrátila soukromá osoba, ale radnice. Prachatičtí úředníci se zabývají rozsáhlým případem týrání zvířat, rozhodli o odebrání 26 koní, 15 psů, 6 koček a 112 holubů do předběžné náhradní péče. Jenže péče o zvířata stojí stovky tisíc korun měsíčně, což je pro městský úřad značný zásah do rozpočtu. Ombudsman doporučil postup, který mohou využít i jiné úřady …