V tuto chvíli – a především pak při uvolnění protiepidemických opatření – může výrazně pomoci překlenout případný dočasný útlum zahraničního obchodu. Na první pohled tak nejsou patrné nějaké výrazné negativní dopady. Zde je ale zapotřebí se lehce ponořit do detailů. Jedná se totiž o měsíc, v jehož průběhu za normálních okolností přibývá pracovních příležitostí u sezónních činností. Omezení chodu ekonomiky ale naopak snížilo počet pracovních míst o více než devět tisíc.
Současné specifické prostředí celý výsledek znatelně zkresluje. O slušnou zaměstnanost se totiž výraznou měrou může postarat právě vládou realizovaný kurzarbeit. Jde o proplácení mzdových výdajů v případě zaměstnance v karanténě, při nuceném zastavení provozu, poklesu poptávky nebo výpadků dodávek vlivem šíření nákazy koronaviru. Množství zaměstnanců také pobírá ošetřovné kvůli uzavření škol. Díky e-neschopence mohou navíc stále využívat dávek v dočasné pracovní neschopnosti i z jiných důvodů, než je prevence a šíření nákazy koronaviru.
Je otázkou, jak tato opatření reálně pomohou firmám v přežití a pouze neoddálí nárůst nezaměstnanosti na pozdější období. To víceméně záleží na faktu, jak poctivě podnikatelské subjekty přiznávaly skutečné mzdové náklady. Podle toho také nyní dostanou podporu.
Vývoj HDP
U samotného vývoje hrubého domácího produktu můžeme stále jenom hádat. Dá se očekávat, že ze současné situace bude těžit velká část prodejců potravin a internetoví prodejci. Zde se projevil pozitivní efekt předzásobení. Na opačné straně se pochopitelně nachází uzavřené restaurace, hotely a potažmo celý cestovní ruch.
Výrazně je svázán i vývoz, který pociťuje dopady jak výpadkem dodávek komponentů a surovin, tak sníženou zahraniční poptávkou. Důkazem je většinové přerušování výroby automobilového průmyslu. V tomto a dalších sektorech ale můžeme do budoucna spekulovat o efektu oddálené spotřeby. Za předpokladu rychlého navrácení globální ekonomiky do původních kolejí a zachování slušné zaměstnanosti může být zvlášť poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby zpětně kompenzována.
Samostatnou kapitolou je v rámci HDP stavebnictví a vůbec s tím spojený cenový vývoj nemovitostí. Ještě průběh února se pro tento sektor nesl v pozitivním duchu. Meziročně rostl o 5,3 %. Na slušném výsledku se podílelo jak inženýrské stavitelství (dopravní), tak bytová výstavba. Když budeme uvažovat pouze rezidenční a komerční sektor, můžeme sumarizovat tyto vlivy.
Negativně se na poptávce může projevit upřednostnění likvidity před investicí, umožněný odklad placení nájemného nebo pozastavení provozů některých společností. Ziskovost krátkodobých nájmů pak zasáhlo omezení pohybu osob a cestovního ruchu. Například Financial Times hovoří o propadu rezervací přes Airbnb o 90 %.
Mezi kladné aspekty pro majitele a potenciální poptávku po nemovitostech můžeme zařadit vládní moratorium o možném odkladu splácení hypoték, nízké úrokové sazby, rozvolnění úvěrových podmínek ČNB nebo zrušení daně 4 % z nabytí nemovitosti pro neinvestiční účely.
Vyplníme mezeru?
Ministerstvo financí počítá s poklesem české ekonomiky o 5,6 %, přičemž od druhé poloviny roku by měla ekonomická aktivita oživovat. Ze zdrojů České národní banky se také můžeme seznámit s alternativními odhady ekonomických dopadů za poslední dva březnové týdny. Vychází ze spotřeby elektřiny očištěné o teplotní výkyvy. Propad hospodářství by pak byl 6,5 %, respektive 9,3 %.
Ekonomové na druhé straně často pozitivně hodnotí včasnost přijatých opatření, které nám dost možná umožní jejich dřívější ukončení. Případný náskok oproti ostatním zemím by mohl výrazně ekonomicky pomoc. Díky rozvinutému zpracovatelskému průmyslu bychom mohli vyplňovat mezery v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích.
Nebudeme však v těchto úvahách jediní.
Autor je investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)
