Zdravé ledviny přefiltrují denně stovky litrů krve. Pokud však selhávají, musí pomoci technologie – dialýza. Jako se to stalo osmašedesátiletému Jaroslavovi z Prahy (jeho plné jméno má redakce k dispozici, pozn. aut.). Na dialýzu dochází už od roku 2012, a jeho naděje na zlepšení je nulová. Až do konce svého života se bez dialýzy neobejde. Chodí na ni dokonce i na zahraničních dovolených.
Až do své třicítky přitom Jaroslav žádné zdravotní problémy neměl. Poté ho však začal trápit vysoký krevní tlak, kvůli němuž musel užívat několik léků denně. „V té době navíc začala mít moje maminka problémy s ledvinami. Vyšetření ukázala, že jde o polycystózu, což je dědičné onemocnění, při němž se v ledvinách tvoří cysty,“ přibližuje Jaroslav.
Lékaři potom provedli testy na tuto nemoc také u něj, přičemž výsledek nebyl optimistický – u Jaroslava ji diagnostikovali také. Začal proto docházet ke specialistovi – nefrologovi, který jeho ledviny kvůli cystám pravidelně kontroloval. Vše bylo dlouho v pořádku a žádné výrazné problémy s ledvinami Jaroslav neměl.
Stále ale řešil vysoký krevní tlak, jehož léčba byla s přibývajícím věkem obtížnější. „Počet léků, které jsem užíval, neustále rostl. Když mi bylo čtyřiapadesát, bral jsem jich už devět denně. I přesto se moje hodnoty krevního tlaku pohybovaly mimo normální hranice,“ popisuje Jaroslav.
Lékaři ho upozornili na to, že vysoký krevní tlak může zhoršovat funkci ledvin, zároveň mu ale vysvětlili, že příčinou rostoucího krevního tlaku mohou být právě i jeho nemocné ledviny. Žádnou léčbu na podporu ledvin mu však v té době nenasadili. „Vůbec by mě proto nenapadlo, že by mohlo dojít k větším komplikacím,“ říká Jaroslav.
Třikrát týdně v nemocnici
Když však byl v roce 2012 s manželkou na dovolené, otekly mu nohy a těžko se mu dýchalo. Vrátili se proto domů, kde Jaroslav okamžitě vyhledal lékařskou pomoc. V plzeňské nemocnici zjistili, že má v ledvinách infekci.
„Byl jsem plný vody a nemohl jsem pořádně dýchat. Ledviny mi přestávaly fungovat,“ popisuje Jaroslav, který nakonec skončil s chronickým selháním ledvin v pražské Fakultní nemocnici Motol. Lékaři mu sdělili, že musí začít pravidelně podstupovat dialýzu, která očistí jeho krev od odpadních látek a přebytečné vody.
Nebylo lehké se s tím vyrovnat. Dialýza pokaždé trvala pět hodin. V nemocnici, kde jsem strávil dva měsíce, mi ji prováděli několikrát týdně,“ vzpomíná pacient. Na dialýzu pak do Motola docházel i po propuštění z nemocnice a třikrát týdně ji absolvuje dodnes.
Nemoc mi úplně změnila život. Léčba je časově náročná, a tak jsem musel přestat chodit do práce,“ upřesňuje Jaroslav. S nemocí se lépe vyrovnal díky manželce a čtyřem dětem, kteří mu byli velkou oporou. „Pomohli mi překonat největší nesnáze. Od té doby, co docházím na dialýzu, se navíc zlepšil můj krevní tlak,“ popisuje Jaroslav.
Po čase začal znovu i cestovat, což je jeho velká záliba. Musí si ale vždy s předstihem zjistit, kde může na dovolené podstoupit dialýzu. „Je to možné u nás i v zahraničí. Na dialýze jsem tak byl například už i na Slovensku nebo v Chorvatsku,“ říká.
V roce 2015 se rozhodl, že by rád pomáhal také jiným pacientům se selháním ledvin, a s manželkou založil pacientskou organizaci CiKáDa.
„Chronické onemocnění ledvin má v angličtině zkratku CKD – proto jsme spolek nazvali CiKáDa. Snažíme se pacienty co nejvíc povzbudit, jsme v kontaktu s desítkami nemocných. A chceme také šířit osvětu. V současné době už totiž existují léky, kterými je možné při problémech s ledvinami jejich selhání předejít. Pacienti tak nemusí skončit po zbytek života na dialýze,“ dodává Jaroslav.
Tisíce lidí na dialýze
Dialýza se v Česku týká přibližně 6,5 tisíce lidí. Poškozené ledviny přitom zpočátku nebolí a jejich selhání se ani nijak neprojevuje. I proto lékaři často chronické onemocnění ledvin objeví až v pokročilé fázi. V nejvážnějších případech se jejich nositelé nevyhnou dialýze, příznivější možností je transplantace ledviny.
Nejčastější příčinou zhoršování funkce tohoto důležitého orgánu je cukrovka druhého typu. Riziko však představuje i vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza – kornatění tepen. Pacientům s poškozenými ledvinami pomáhají léky, které nemoc umí zpomalit, a oddálit tím selhání ledvin a potřebu dialýzy řádově o roky.
„U většiny pacientů se poškození ledvin v rané fázi nijak neprojevuje. Prvním signálem může být bílkovina v moči nebo nově vzniklá hypertenze u mladších pacientů. Tu zpravidla objeví praktický lékař při preventivní prohlídce. Sice to hned neznamená komplikace a sníženou kvalitu života, ale je to varování,“ říká profesorka Romana Ryšavá, členka výboru České nefrologické společnosti.
V pokročilé fázi onemocnění pacientům také mohou otékat nohy, pacienti se zavodňují nebo v moči nachází krev. Přesná čísla výskytu nemoci lze podle profesorky Ryšavé pouze odhadovat. „Řada pacientů totiž o poškození ledvin neví. Ze studií však vyplývá, že CKD trpí asi deset až dvanáct procent populace. To v Česku vychází na milion lidí s nemocnými ledvinami,“ upozornila.
Poškození ledvin způsobuje podle lékařů více faktorů, převládajícím ovšem zůstává právě zmiňovaná cukrovka. Tvoří přibližně 40 procent případů. Kvůli úzkému propojení s onemocněním ledvin by diabetologové a praktičtí lékaři měli diabetikům pravidelně sledovat hladinu bílkoviny v moči. Poškození ledvin totiž může zajít tak daleko, že ledviny začnou úplně selhávat.
„Pacientovi pak nezbývá nic jiného než podstoupit transplantaci ledvin. V Česku jich provedeme každoročně asi pět set. Pro transplantaci však nejsou vhodní všichni pacienti, ať už kvůli věku, nebo jejich celkovému zdravotního stavu – a ti jsou pak odkázáni na dialýzu,“ řekla Ryšavá. Díky pokroku v technologiích se podle ní v Česku zvyšuje počet pacientů, kteří si dialýzu provádějí sami doma.
Pro pacienty s nemocnými ledvinami mají lékaři k dispozici léky, takzvané glifloziny, které dokážou oddálit dialýzu až o několik let. Trendem je proto nasazovat léčbu co nejdříve a pacienty na ní držet dlouhodobě. Důležitá je podle expertů také prevence.
„Hlídat bychom měli především diabetiky, osoby s vysokým krevním tlakem nebo s jiným kardiovaskulárním onemocněním. Musíme je sledovat, ať už v rámci preventivních, nebo dispenzárních prohlídek. Vhodné je mít pod kontrolou také pacienty, kteří mají choroby ledvin v rodině,“ dodala profesorka Ryšavá.
